Pravidla války určují jasné hranice konfliktů. Nejen Rusko je má za cár papíru
V dnešním světě poznamenaném konflikty a válečnými hrůzami se nevyhnutelně vynořuje otázka dodržování pravidel války. Od starověkých civilizací až po současnost sloužila jako etický rámec, který měl minimalizovat lidské utrpení a udržovat lidskou důstojnost i v nejtěžších časech.
Pravidla války jsou založena na základním principu, že i v době konfliktu je nutné respektovat základní lidská práva a minimalizovat, respektive zcela eliminovat útoky na civilní obyvatelstvo. Mezinárodní humanitární právo, známé také jako právo válečné, je souborem dohod a smluv, které mají za cíl regulovat chování stran účastnících se konfliktu a minimalizovat už tak rozsáhlý dopad na životy lidí.
K tématu: První soud za válečné zločiny na Ukrajině: Ruský voják přiznal, že zabil civilistu
Jednou z nejdůležitějších smluv v této oblasti je Ženevská úmluva, která byla podepsána v roce 1949. Tato úmluva upravuje zacházení s válečnými zajatci, civilisty, raněnými a nemocnými vojáky. Jejím cílem je zajistit, aby válčící strany dodržovaly lidskou důstojnost a v rámci možností byly minimalizovány ztráty. Další významnou dohodou je Haagská úmluva, která byla vyhlášena v roce 1899. Tato úmluva se zaměřuje na ochranu kulturního dědictví v době válečných konfliktů a zakazuje použití chemických či biologických zbraní. Jejím cílem je chránit kulturní památky před zničením a snížit riziko neoprávněného použití zbraní hromadného ničení.
Čí pravidla?
Skutečný svět se nicméně podle těchto pravidel řídí jen sporadicky, a jak dokazuje například i probíhající konflikt na Ukrajině, pravidla války jsou často porušována. Jedním z příkladů je využívání chemických zbraní, které jsou považovány za válečné zločiny a jsou v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Tyto zbraně způsobují velké utrpení a vážné zdravotní následky jak vojákům, tak civilnímu obyvatelstvu. Dalším trendem jsou útoky namířené přímo proti civilnímu obyvatelstvu, aby šířily strach a paniku ve společnosti. Takové jednání je však v přímém rozporu se základními principy mezinárodního humanitárního práva a lidského soucitu, což celou situaci činí ještě složitější.
V konfliktech i mimo Ukrajinu navíc dochází i k úmyslnému ničení kulturních památek, což je další závažný přestupek proti pravidlům války. Tyto památky jsou často symbolem historického, kulturního nebo náboženského bohatství národů a jejich ztráta je ztrátou pro celou lidskou společnost. Je však nutné si uvědomit, že pravidla války nejsou statická. S rozvojem moderních technologií vznikají nové výzvy, které vyžadují aktualizaci a upřesnění těchto pravidel. Kybernetický prostor a bezpilotní letouny jsou jen některé z příkladů nových technologií, které mají potenciál změnit povahu jakéhokoliv moderního konfliktu.
Moderní doba si žádá revizi úmluv
Kybernetické útoky jsou stále častější a mohou způsobit velké škody na infrastruktuře, komunikačních systémech a ekonomických systémech. Je tedy nezbytné, aby mezinárodní společenství spolupracovalo na vytvoření efektivních mechanismů pro detekci a potírání kybernetických hrozeb. Bezpilotní letouny, známé také jako drony, jsou dalším kontroverzním tématem. Jejich používání v bojových operacích otevírá diskusi o etice a odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že tyto letouny jsou řízeny vzdáleně a mohou provádět útoky bez přímé účasti lidských pilotů, vyvstává otázka, zda odpovídají zásadám mezinárodního humanitárního práva.
Navzdory porušování pravidel války však existují organizace, jako je Mezinárodní červený kříž, které se snaží prosazovat mezinárodní humanitární právo a pomáhat obětem ozbrojených konfliktů. Jejich úsilí spočívá v poskytování humanitární pomoci, monitorování dodržování pravidel války a vzdělávání veřejnosti o humanitárních záležitostech. Stejně tak důležité je ale také opakování oněch pravidel, případně vymezování, co Ženevské úmluvy odmítají a co je z těchto důvodů považováno za válečný zločin. Úmyslné zabití, mučení, způsobení zbytečně velkého utrpení, přesvědčování ke službě v nepřátelských ozbrojených silách, znemožnění práva na spravedlivý proces, braní rukojmích, ničení civilního majetku nebo nezákonné deportace či věznění lidí. Tohle všechno se 196 států světa zavázalo během válek nedělat, přesto k porušování úmluv dochází a dnes, více než kdykoliv v minulosti, jsme toho svědky doslova v přímém přenosu.
Zdroj: NPR, Mezinárodní červený kříž, M. Jukl - Ženevské úmluvy a dodatkové protokoly