Bombardování Drážďan v únoru 1945 trvalo několik dnů, dílo zkázy dokonaly plamenomety

Ohnivé peklo sežehlo 25 000 lidí, před žhavým asfaltem nebylo úniku. Dílo zkázy dokonaly plamenomety

Na Drážďany útočily i stovky britských lancasterů

Spalování těl obětí spojeneckého bombardování

Zkáza Drážďan po spojeneckém bombardování v únoru 1945

26 Zobrazit galerii

První vlna britských čtyřmotorových lancasterů dorazila nad Drážďany 13. února 1945 kolem desáté večer. Na 240 bombardérů RAF se nesetkalo s vážnějším odporem ze strany německých stíhačů nebo protiletadlové palby a odstartovalo tak několikadenní kobercovou destrukci města známého jako Florencie na Labi.

Sedmému největšímu městu nacistického Německa s 600 000 obyvateli se do té doby větší zkáza vyhýbala. Lidé zde stále mohli obdivovat palácový komplex Zwinger vybudovaný mocným saským kurfiřtem Augustem Silným (1670-1733) i přilehlou a o století mladší Semperovu galerii s díly Raffaela, Tiziana, Rembrandta nebo van Dycka.

Přečtěte si také: Tisíce lidí shořely na ulicích. Spojenci rozpoutali ohnivé peklo, které lze srovnat s výbuchem atomové bomby

Mnozí Němci se domnívali, že Spojenci Drážďany nebombardují právě pro jejich kulturní hodnotu, další tvrdili, že město chrání plán udělat z něj novou metropoli poválečného Německa. Bombardéry se měly městu vyhýbat i proto, že v něm údajně žije teta Winstona Churchilla. Nic z toho nebyla pravda a město nakonec neuchránila ani nedobrovolná přítomnost desítek tisíc válečných zajatců a stovek tisíc uprchlíků z Východního Pruska, přes které se převalila sovětská zimní ofenzíva.

Spojenci si byli vědomi významu Drážďan jako velkého dopravního uzlu, jímž proudily zásoby a jednotky na východní frontu. A jako v každém velkém městě i zde byly desítky továren, v nichž tisíce dělníků ať už dobrovolně nebo nuceně pracovaly na prodloužení válečné agonie nacistického Německa. Plán na drtivý úder proti Drážďanům a dalším městům v Sasku vypracoval velitel Bombardovacího velitelství britské RAF maršál Arthur Harris, zúčastnit se ho měly stovky britských denních a amerických nočních bombardérů.

První noc

Počasí před polovinou února 1945 nebylo příznivé, takže jako první udeřili večer v úterý 13. února Britové, kteří prováděli takřka výhradně jen noční nálety. Při absenci protiletecké obrany – zdecimovanou Luftwaffe zastupovalo pouhých 22 nočních stíhačů Messerschmitt Bf 110 – si mohli piloti lancasterů dovolit shazovat na střed Drážďan 880 tun zápalných a tříštivých pum z relativně pohodlné výšky 3000-4000 metrů.

Nálet trval pouhých 15 minut a na zemi vyvolal ohnivé peklo. Tříštivé pumy ničily zdi domů a vyvolávaly mohutné tlakové vlny, zatímco ty zápalné způsobily sérii ničivých požárů, jež se slily do jediné ohnivé tsunami. Město o velikosti Drážďan mělo k dispozici tisíce hasičů, ti se ale k požárům kvůli troskám zřícených budov nemohli dostat. Navíc o dvě a půl hodiny později mezi 01:20 a 01:40 dorazila další vlna 550 těžkých lancasterů a do ohnivé výhně svrhla další smrtonosný náklad.

Ti, kdo se nestačili ukrýt v protiletadlových krytech, shořeli na uhel nebo se jednoduše vypařili. Kolem hořících domů se nedalo projít, protože podtlak nasával lidi dovnitř, kde okamžitě uhořeli. Podle historika Donalda Millera se nešťastníci brodili žhavým asfaltem, a i když nějakým zázrakem nechali pekelnou výheň za sebou, žár jim zezadu propaloval tělo a ničil plíce.

Další nálety

V poledne následujícího dne na Popeleční středu nad hořící Drážďany dorazili Američané. Přes 300 létajících pevností B-17 se řídilo sloupy kouře stoupajícími do výšky 4,5 kilometru, které jim na druhou stranu ztěžovaly zaměření cílů. Podařilo se jim sice zasáhnout seřaďovací nádraží, bomby ale znovu dopadaly i na obytné čtvrti. Desítky amerických bombardérů ten den kvůli navigačním chybám zabloudily a shazovaly bomby na Prahu, ale také třeba na Most.

Tím to ale neskončilo. Ve čtvrtek 15. února 1945 zasáhla Drážďany čtvrtá vlna bombardérů. Šlo o více než 200 amerických B-17, jejichž cílem byla ropná rafinerie poblíž Lipska. Kvůli špatnému počasí ale piloti zvolili náhradní cíl, kterým byla hořící saská metropole. Nádraží tentokrát zůstalo ušetřeno, bomby dopadly na obytné bloky. Americká 8. letecká armáda se vrátila ještě 2. března a 17. dubna, kdy útočila na koleje a průmyslové čtvrti.

Obraz zkázy

Během nejkritičtějších tří dnů 12.-15. února na město dopadlo kolem 3900 tun bomb, které zničily 34 km2 zástavby. Mrtvoly obětí byly přímo mezi troskami navršeny v hromadách na kovové rošty, polity benzínem a spáleny, případně Němci použili plamenomety. Už krátce po náletech se objevily odhady o počtu mrtvých v desítkách tisíc a ministr propagandy Joseph Goebbels do světa vypustil falešnou zprávu o 250 000 zabitých. Německá vláda dnes oficiálně udává 25 000 obětí, zřejmě jich ale bylo víc.

Mohlo by vás také zajímat: Obrazy totální zkázy. Drážďany smetly bomby a oheň, nálety spojenců dodnes budí otázky

Rozsah pohromy byl enormní. Drážďany hořely celé týdny a ještě v 50. letech se podél ulic vršily hromady cihel a suti. Symbolem zkázy rozpoutané pouhých 12 týdnů před kapitulací Německa se stal evangelicko-luteránský kostel Panny Marie známý jako Frauenkirche, jehož kupole byla jednou z největších na sever od Alp. Pískovec, z něhož byl kostel postaven, nevydržel žár 1200 °C a začal se rozpadat. Kopule se nakonec zřítila a z kostela zbylo jen ohořelé torzo. Rekonstrukce začala až v roce 1994, nově postavený kostel byl otevřen v roce 2005.

Zdroj: The National WWII Museum, France24

Video, které jste mohli minout: Tajemství gigantického bombardéru odhaleno. Létající pevnosti pomáhaly počítače