Nepříjemná změna: klíšťovou encefalitidu teď chytíte i z mléka! Jak?

Virová klíšťová encefalitida není zrovna příjemné onemocnění. V některých případech si postižený ponese následky až do konce života (odborná literatura udává, že doživotně postižených je 5 – 7%) a není vyloučeno ani riziko úmrtí. Toto infekční virové onemocnění napadající nervový systém má u dětí tendenci způsobovat spíše záněty mozkových obalů.

Začátek se podobá chřipce

Přenos nákazy je poměrně rychlý. Na přisátou samičku klíštěte přijde turista, houbař či výletník většinou až po návratu domů, ale k přenosu nákazy začíná docházet už pouhopouhé dvě hodiny poté, se parazit zavrtá do lidské pokožky. Počet odchycených případů (skutečný počet onemocnění je vyšší) není zrovna malý, v létech 1990 – 2007 šlo o 160 000 nemocných z Evropy a Ruska. První příznaky se objeví většinou za 7-14 dní. Onemocnění probíhá většinou dvoufázově, může proběhnout jen jedna fáze onemocnění nebo i bezpříznakově. První fáze trvá obvykle 3-5 dní, projeví se podobně jako chřipka – bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota, bolest hlavy, únava, nechutenství.

Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění klíšťovou encefalitidou, kdy se objeví vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost. Dochází k postižení centrálního nervového systému s projevy nervové obrny, ztuhnutí svalů, třesem, závratěmi, poruchami paměti, spánku, dezorientací. Akutní stav trvá 2-3 týdny. Následkem 2. fáze onemocnění mohou být trvalé následky např. chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy, obrna svalů v obličeji, obrny končetin.

Prodělané onemocnění není zárukou celoživotní imunity, doporučuje se za 7- 15 let zkontrolovat hladinu protilátek v krvi a zkonzultovat situaci s lékařem,“ informuje informuje web společnosti Avenier. Přenos nákazy je obecně spojován právě s přisátím nakaženého klíštěte, mnohem méně známý, ale prokázaný je i přenos pomocí pití neošetřeného mléka.

Encefalitidu sem přinesla až válka

Klíšťová encefalitida nebylo v českých luzích a hájích „odjakživa“, poprvé byl virus u nás izolován v roce 1947. A už v roce 1951 řádila klíšťová encefalitida na Slovensku díky konzumaci infikovaného mléka. „Epidemiologickým šetřením bylo prokázáno, že se jednalo o explozívní epidemii alimentárního původu. Aktivním vyhledáváním lehkých forem onemocnění bylo zjištěno cca 700 infikovaných, z nichž téměř 300 bylo hospitalizováno. Dalším šetřením se prokázalo, že přenos se uskutečnil pitím nesvařeného mléka infikovaných zvířat. Někteří dodavatelé mléka míchali do odváděného kravského mléka i mléko kozí. Uvedená oblast je přírodním ohniskem klíšťové encefalitidy, proto při pastvě docházelo k přisátí infikovaných klíšťat, a tím k přenosu viru,“ píší Doc. MUDr. Daniela Janovská, CSc., MUDr. Jana Dáňová v odborném materiálu Klíšťová encefalitida v České republice. Nemusí se jednat jen o mléko kravské, které je nejrozšířenější. Jak ukazuje 22 nemocných ze Vsetínska, kteří nemoc obdrželi“ v podobě ovčího sýra vyrobeného z infikovaného mléka, rizikové je i mléko ovčí či kozí.

Na první pohled je prevence získání klíšťové encefalitidy během pití mléka, jednoduchá. Pít mléko pasterizované. Mléko se po dobu 15 – 30 vteřin zahřeje na teplotu 71 – 74 0C nebo na několik sekund na teplotu 1500C a problém je vyřešen, přitom úbytek vitamínů a dalších zdravím prospěšných látek, je zanedbatelný. Vzhledem k čím dál větší oblibě produktů přirozeného hospodaření, nabývá „mléčný“ způsob přenosu na významu. „Podle Amerického centra na kontrolu nemocí je nesprávně zpracované syrové mléko odpovědné za téměř 3x více hospitalizací než jakkoliv jiné potravinové onemocnění,“ píše František Vyskočil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v příspěvku časopisu Vesmír. Mimochodem věděli jste, že nakažené klíště je infekční doživotně? Takže pokud se mu líbí na pastevní louce, může být lezoucím rizikem až po tři roky.

Text Topi Pigula