Většina členů NATO investuje do obrany podle dohody. Dvě procenta HDP zvládli i Češi
Česko v roce 2024 poprvé po mnoha letech utratilo za obranu přes dvě procenta HDP. Tabulku vedou Poláci, předstihli i Spojené státy.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v roce 2024 podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí, o rok dříve to bylo 11 zemí.
Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo. Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP.
Přečtěte si také: Česká armáda kupuje dva obrovské transportní letouny. Jejich cena je závratná
Polsko v čele tabulky
Nejvíce vydaly podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Na opačném konci seznamu 32 členských zemí jsou pak Lucembursko (1,29 procenta), Slovinsko (1,29 procenta) a Španělsko (1,28 procenta).
Vojenské výdaje členských zemí aliance v roce 2024. Jde o oficiální odhad NATO, u Česka údaj zveřejnilo ministerstvo obrany. V tabulce chybí Island, u něhož vzhledem k neexistenci klasické armády NATO údaje neuvádí.
Země | podíl v % HDP |
Polsko | 4,12 |
Estonsko | 3,43 |
USA | 3,38 |
Lotyšsko | 3,15 |
Řecko | 3,08 |
Litva | 2,85 |
Finsko | 2,41 |
Dánsko | 2,37 |
Británie | 2,33 |
Rumunsko | 2,25 |
Severní Makedonie | 2,22 |
Norsko | 2,20 |
Bulharsko | 2,18 |
Švédsko | 2,14 |
Německo | 2,12 |
Maďarsko | 2,11 |
ČR | 2,09 |
Turecko | 2.09 |
Francie | 2,06 |
Nizozemsko | 2,05 |
Albánie | 2,03 |
Černá Hora | 2,02 |
Slovensko | 2,00 |
Chorvatsko | 1,81 |
Portugalsko | 1,55 |
Itálie | 1,49 |
Kanada | 1,37 |
Belgie | 1,30 |
Lucembursko | 1,29 |
Slovinsko | 1,29 |
Španělsko | 1,28 |
Mohlo by vás také zajímat: Česká armáda mocně posílila: Vojáci už testují Leopardy. Podívejte se, jak probíhalo cvičení
České vojenské výdaje táhnou stíhačky a transportéry
Česko se zavázalo dávat na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu už před dvěma desetiletími, naposledy se to ale podařilo v roce 2005. Podíl se pak neustále snižoval a v roce, kdy Vladimir Putin anektoval Krym (2014), dokonce klesl na 0,96 % HDP. Kromě běžných výdajů na provoz armády se ministerstvu obrany v roce 2024 podařilo investovat do několika strategických projektů celkově 42,3 miliardy Kč.
Významnou část tvořil podíl z ceny za nákup stíhaček F-35 (celkově vyjdou na 150 miliard Kč) a švédských bojových vozidel CV-90, které státní rozpočet přijdou na 70 miliard Kč. Výši českých výdajů na obranu bude ještě aliance posuzovat a je možné, že některé výdaje neuzná.
Zdroj: ČTK, NATO
Video, které jste mohli minout: Špičkový německý tank odvádí skvělou práci dodnes. Podívejte se na jeho nasazení