Boeing chtěl vyrábět létající letadlové lodě. Jejich základem by byl obří Jumbo Jet

Projekt počítal s přeměnou tehdy největšího dopravního letadla světa Boeingu 747 Jumbo Jet na mateřskou „letadlovou loď“ schopnou vypouštět až deset malých stíhacích letadel. I když se plán neuskutečnil, můžeme dnes jeho obrysy vidět v programu Gremlins, na němž pracuje americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty, známá jako DARPA.

Létající letadlová loď

Představa létající letadlové lodě je snem všech vojenských stratégů už nejméně 100 let, tedy od okamžiku, kdy se objevila vůbec první skutečně letadlová loď na světě, tedy britská HMS Argus. Létající letadlová loď by dokázala na vzniklé krize reagovat mnohem rychleji, než klasické letadlové lodě pohybující se po vodě. Díky jejich vysoké rychlosti by také bylo mnohem obtížnější takové vzdušné letecké základy zničit. Myšlenka na obrovské letadlo nebo vzducholoď nesoucí menší letadla je rozhodně lákavá.

Podle leteckého magazínu Simple Flying zadala v 70. letech společnost Boeing interní studii, která zkoumala proveditelnost přeměny jejího největšího osobního letadla 747 na létající letadlovou loď. Navrhovaný Airborne Aircraft Carrier (AAC) by nesl až deset malých stíhacích letounů s posádkou a za letu by je vypouštěl a nabíral zpět.

Letadlo by pomocí systému vnitřního dopravního pásu vyslalo každých 80 sekund dva stíhače a za 15 minut by tak dostalo do vzduchu celé křídlo. Po splnění mise by Boeing vzal stíhačky zpět na palubu, kde by si piloti mohli odpočinout ve svých kajutách, zatímco letadla by byla natankována a vyzbrojena.

Rozsah použití létajících letadlových lodí by byl opravdu velký. Již deset takových nosičů letadel by do konfliktní zóny dopravilo 100 stíhaček a uplatnit by se mohly i jako doprovod snadno zranitelných bombardérů B-52.

Projekt plný protikladů

Na druhou stranu měl projekt i své slabiny. Letecká doprava v 70. letech nebyla zdaleka tak bezpečná jako dnes a při případné havárii létající letadlové lodi by pak mohlo být najednou ztraceno 11 letadel a jejich posádek. Bylo také nutné vyvinout dopravní pás a vypouštěcí a přijímací zařízení pro letadla, a to vše dostat do Boeingu 747.

Další výzvou byl koncept „mikrostíhaček“, které by se vměstnaly do trupu obřího letadla. Nic takového Spojené státy neměly a nemají dodnes. Konstruktéři by při jejich stavbě čelili vážným kompromisům: Zdůraznili by při tak malém prostoru na palubě rychlost, dosah, radarovou výbavu nebo zbraně?

Mikrostíhačka nasazená třeba nad Sovětským svazem by musela počítat se silným soupeřem v podobě MiG-25 vybaveným silným radarem a schopností létat rychlostí až Mach 3. V podstatě jakékoli letadlo té doby, které by se střetlo s americkou mikrostíhačkou, by mělo lepší vyhlídky na vítězství. Nakonec by se tak mohlo stát, že by americké letectvo vyvinulo za ohromnou sumu peněz v podstatě nepoužitelný letoun.

Vůbec největším problémem projektu létající letadlové lodi ale byla skutečnost, že byl už v době svého vzniku překonaný. Válka ve Vietnamu ukázala, že protiletadlová obrana vybavená raketami země-vzduch je podstatně větším nepřítelem bombardérů než stíhací letadla. Letectvo USA se poté soustředilo na vývoj letadel vybavených technologií stealth, která měla za úkol kroužit na hranici dosahu nepřátelské protiletadlové obrany místo toho, aby se jí snažila proniknout.

Tak vznikly nejprve bombardéry B-1B Lancer a nakonec o deset let později i neviditelné bombardéry B-2A Spirit, které se už plně obešly bez stíhacího doprovodu.

Nosič gremlinků

Nápad využít obří letadlo jako nosič menších útočných prostředků ale nezapadl v zapomnění. Pentagon pracuje na projektu X-61 Gremlins, v rámci kterého by dopravní letadlo C-130 Hercules vypouštělo bezpilotní vzdušné drony vybavené elektronikou a zbraněmi a schopné plnit nejrůznější úkoly mnohem snáze než kdysi plánované mikrostíhačky.

A nakonec, kdo ví? S tím, jak odcházejí stárnoucí Boeingy 747 do důchodu, může letectvo USA několik z nich zakoupit a přetvořit je v mateřské nosiče „gremlinků“. Létající letadlová loď tak nakonec možná opravdu vzlétne. Jen na její palubě nebudou další piloti…