Kulomet BREN byl ceněnou zbraní západní Evropy. Získal jej i nepřítel
Převratné zbraně (2) - Bren
V průběhu druhé světové války výrazně pomohl československý výrobek. Spojené úsilí československých a britských konstruktérů však nepřineslo ovoce pouze spojeneckým silám, ale také druhé straně.
Od 20. let hledala Velká Británie obstojnou náhradu za americké kulomety Lewis. Ta se objevila v roce 1922, konkrétně se jednalo o konstrukci Václava Holka ze Zbrojovky Praga. Licenci na prototyp zbraně, označené jako PRAGA vz. 24, zakoupila Zbrojovka Brno, jež na zbrani provedla pár dílčích úprav a začala ji vyrábět jako lehký kulomet ZB vz. 26. V roce 1927 začala sériová výroba a československá armáda převzala 34 550 kusů. Díky kvalitě kulometu se jeho licence začaly prodávat do zahraničí, mimo jiné i do Velké Británie, která se tak dočkala své kýžené náhrady za americké kulomety.
Lehký kulomet BREN s typicky zahnutým zásobníkem Zdroj: Getty Images
BREN pocházel z Československa Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Slovo BREN vzniklo složením slov Brno a Enfield Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Výhody samopalu BREN pocítili téměř po celém světě Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pro Brity byl BREN vítanou pomocí Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Samopal BREN se rozšířil po Evropě Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Lehký kulomet BREN s typicky zahnutým zásobníkem Zdroj: Getty Images
BREN pocházel z Československa Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Slovo BREN vzniklo složením slov Brno a Enfield Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Výhody samopalu BREN pocítili téměř po celém světě Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pro Brity byl BREN vítanou pomocí Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Samopal BREN se rozšířil po Evropě Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Čtěte také: Slavná útočná puška měla zvrátit průběh války. Má jasné výhody i nevýhody
Nežádoucí vylepšení
Britové vylepšený vzorkový kulomet ZB vz. 27 upravili na své vlastní střelivo ráže 7,7 mm, československá zbrojovka jej totiž původně uzpůsobila tuzemské ráži 7,92 x 57mm. V tom byl ale určitý kámen úrazu, který se projevil v červnu roku 1931. Tehdy totiž britské síly zaznamenaly určité závady vyplývající z úpravy konstrukce, konkrétně se jednalo o přílišné zanášení plynového mechanismu.
Následující rok se tedy do Anglie vypravil Václav Holek, konstruktér původní PRAGY vz. 24. Po konzultacích s anglickými experty zbraň patřičně upravil, a tak začaly práce na samopalu ZGB vz. 33. Srovnávací zkoušky dopadly výborně a Británie obdržela prvních deset kusů. Začala sériová výroba ve státní zbrojovce Royal Small Arms Factory v Enfieldu. Výsledný samopal byl pojmenován BREN, tedy zkratkou slov BRno a ENfield, jak připomínají tvůrci pořadu Převratné zbraně na Prima ZOOM.
BREN, který vycházel ze ZB vz. 26, fungoval na bázi tlaku plynů odebíraných ze střední části hlavně kanálkem s regulovaným průřezem. Prachové plyny působily na plynový píst v pouzdru pod hlavní a byl spojený s nosičem závorníku. Zbraň střílela z otevřeného závěru, hlaveň chladil vzduch a byla vyměnitelná, čemuž pomáhalo držadlo ve střední části. Zásobník na 30 nábojů byl umístěn na horní ploše pouzdra závěru.
Přečtěte si také: Maxima bych za moderní zbraň nevyměnil. Proč Ukrajinci spoléhají na stoleté kulomety?
Zbraň se brzy začala vyrábět i v zemích Britského společenství – v Kanadě, Indii a Austrálii. Brzy se z ní ale neradovali pouze spojenci. V Československu a Jugoslávii samopal ukořistil německý Wehrmacht, který jej zavedl do výzbroje jako MG. 26 a MG. 30.
Zdroje: Encyclopedia Britannica/Canadian Encyclopedia
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
