Jak přesně fungují nášlapné miny? Spouštěčů může být hodně, ne vždy je cílem zabití

Probíhající válka na Ukrajině otevírá témata, o kterých bychom ještě v polovině února roku 2022 pravděpodobně nepřemýšleli. Jedním z nich může být, jak vlastně fungují miny, které se stávají strašákem mnoha válečných konfliktů, a to i dlouhé roky po jejich skončení. Mělce zahrabané protipěchotní miny totiž zůstávají aktivní a svou funkci splní, i když na ně šlápne civilista. Protipěchotní miny navíc nemají člověka primárně připravit o život, ale zmrzačit jej natolik, aby byli zapotřebí další lidé, kteří se o zraněného postarají a sami sebe tak vyřadí z boje. Z vojenského pohledu tak nepatří k těm nejefektivnějším zbraním, ovšem z pohledu lidského jsou neuvěřitelně kruté.

Bozena-5 autonomous mine clearing vehicle on a transporter. pic.twitter.com/VUN1PrO3Ie

— Defense News Nigeria (@DefenseNigeria) March 23, 2021

Jak fungují miny?

Samozřejmě ale neexistují pouze miny určené pro boj s pěchotou. Stejně běžné jsou také miny určené proti vojenské technice (například tankům), které se však v principu od protipěchotních příliš neliší. Většina min funguje na principu tlakového snímače, který sepne v momentě, kdy dojde k jeho zatížení. Rozdíly jsou v nastavení hmotnosti, při kterých dojde k aktivaci miny, takže zatímco protipěchotní mina reaguje už při hmotnosti nad 50 kilogramů, protitanková mina se aktivuje až v momentě, kdy dojde k zatížení hmotností přesahující 250 kilogramů.

Tlak následně aktivuje roznětku, která odpálí nálož s tím, že výbuch je směřován kolmo vzhůru, kde se nachází cíl. Co se týče dalších typů min, pro odpálení lze využít i jiné způsoby, jakými jsou například přetrhnutí jisticího lanka, pohyb s minou, její mírný otřes nebo časování. I v těchto případech ale přichází reakce na pohyb, která je vyjma načasovaných výbuchů velmi krátká a nedává člověku ani technice příliš času na jakoukoliv reakci. Bohužel se až příliš často stává, že minová pole nebývají jasně označena a jsou tudíž problémem i poté, kdy konflikt odezní.

Meanwhile Ukrainian drivers near Borodyanka of Kyiv region via @_catiko pic.twitter.com/WLRSLdhH5v

— Liveuamap (@Liveuamap) March 30, 2022

Válečný zločin

Takové jednání je dnes z pohledu Ženevských konvencí válečným zločinem a celá řada organizací se zabývá postupným odstraňováním min z míst, kde zůstaly po válečných střetech. Během nich se musí vojáci spolehnout nejen na hledačky, které reagují na kov pod povrchem, ale také na speciální odminovací stroje, po kterých zůstává v minovém poli bezpečný pás. Jedním z nejznámějších odminovacích strojů je slovenská Božena, kterou má ve výzbroji také armáda České republiky.

Jde o pásový obrněnec, který pomocí speciální rotační radlice a na ní připevněných řetězů zasahuje zem až do hloubky 30 centimetrů. Při dopadu působí každé jedno kladívko tlakem vyšším než 1 tuna na čtvereční centimetr, čímž dochází nehledě na výbuchy k efektivnímu zničení všech min. A to i těch, které v případě protipěchotních verzí změnily svou charakteristiku z obyčejného výbuchu po nášlapu na modernější vyskočení přibližně do 150 centimetrů a výbuchu ve vzduchu. Moderní miny se výrazně liší od prvních modelů, které byly použity už během krymské války v polovině 19. století, bohužel pro všechny oběti platí, že střet s minou téměř jistě znamená výrazné poškození dolních končetin, které zpravidla končí amputací.

Zdroj: Encyclopedia Britannica