Podívejte se na výstřel z gigantického děla. Hitlerovo monstrum zasáhne cíl až 64 kilometrů daleko

Válečné projekty Třetí říše: K boji připraven (2) - K5
Posedlost vůdce třetí říše Adolfa Hitlera monstrózními zbraněmi se promítla do konstrukce obřího železničního děla.
Monstrum s hlavní dlouhou 21,5 m ráže 283 mm vážilo 218 tun a pohybovalo se na dvou železničních podvozcích. Práce na vývoji těžkého děla K5 začaly v Kruppových závodech už několik let před druhou světovou válkou, takže po pádu Francie na jaře 1940 už mohl Hitler převelet tři tato děla do postavení poblíž Calais.
Přečtěte si také: Němci poslali do boje tisíce cvičných tanků. Jejich nejsilnější zbraní byla vysílačka
Protože dělo mělo účinný dostřel 64 kilometrů, mohla baterie pohodlně ovládat celou šířku Lamanšského průlivu a v bezpečí před ní nebyli ani obyvatelé Doveru nebo Canterbury. Pokud bychom pro představu umístili K5 do kolejiště Hlavního nádraží v Praze, zvládla by odtud jeho 40členná obsluha ostřelovat čtvrttunovými granáty Litoměřice, Mnichovo Hradiště nebo Kutnou Horu.
Válku přežila dvě děla
Ničivou zbraň ovšem netvořilo jen samotné 27 metrů dlouhé dělo. „Dělo doprovázela řada vagónů s municí i pohonnými hmotami,“ říká v pořadu Válečné projekty Třetí říše: K boji připraven na Prima ZOOM historik James Holland. Dělo bylo sice omezeno jen na pohyb po kolejích, pomocí speciální točny ale mohlo střílet z jakéhokoliv úhlu. Němci postavili celkem 25 jednotek železničního děla K5 různých verzí, jež umožňovaly kromě standardní munice používat i raketové nebo šípové střely.
Mohlo by vás také zajímat: REPORTÁŽ: Stopy po invazní flotile ze Dne D jsou v Anglii pořád vidět. Do boje vypluli i Češi
Kromě Calais nasadil Wehrmacht těžká železniční děla například při obléhání Leningradu. V únoru 1944 dvě děla pojmenovaná Robert a Leopold bušila do prostoru vylodění amerických jednotek u italského Anzia, aby poté unikla po železnici do stanice Civitavecchia. Odsud už je ale Němci nedokázali evakuovat, takže posádky oba kolosy částečně zničily. K5 Leopold je dnes k vidění na základně americké armády Fort Gregg-Adams ve Virginii, další dělo je součástí expozice muzea Batterie Todt poblíž Audinghenu v severní Francii.
Zdroj: Military Factory, Normandy Bunkers