Druhá světová válka den za dnem: Před 80 lety svět zažíval děsivou realitu totální války

Rozpoutání celosvětového konfliktu předcházela takzvaná Druhá čínsko-japonská válka, která začala japonským útokem proti Číně 7. července 1937. Teprve nevyprovokovaný útok Německa proti Polsku 1. září 1939, ale způsobil, že se v důsledku mezistátních smluv i tajných dohod v několika dnech kromě Německa a Polska ocitly ve válce také Velká Británie, Francie a Sovětský svaz.

1. září 1939 - Německým a slovenským útokem na Polsko začala druhá světová válka

Ve 4.45, 1. září 1939, začala školní řadová loď Schleswig-Holstein ostřelování polských pozic na poloostrově Westerplatte před vjezdem do gdaňského přístavu. Ve stejnou dobu střemhlavé bombardéry Ju 87 3. letky bombardovací eskadry StG 1 zaútočily na elektrickou síť a odpalovací vedení k náložím na železničním mostě přes Vislu v Tczewu. Polským ženistům se ale podařilo vedení opravit a v 6.30 most vyhodili do vzduchu.

Polské hranice začaly překračovat pěší i mechanizované jednotky německých armádních skupin Nord a Süd, v 5 hodin ráno se k nim připojily i jednotky slovenské polní armády Bernolák. Adolf Hitler týž den na zasedání říšského sněmu vysvětloval, že přepadení Polska je jen bojovou operací vyvolanou polskými útoky. „Od 5.45 h opětujeme palbu,“ prohlásil Hitler.

3. září 1939 - polská armáda přestala zadržovat Němce na hranicích, Británie a Francie vyhlásily válku Německu

Jednotky polské 20. pěší divize z armády Modlin úspěšně čelily německým útokům podporovaným tanky až do odpoledne 2. září, kdy Němci prolomili východní křídlo obrany a ohrožovali její týl. Po ztroskotání polského pokusu o protiútok zde začal živelný ústup. Pod hrozbou obklíčení musela 4. září ustoupit i vojska z ostatních úseků, která dosud německý nápor vydržela. Byla zlikvidována i větší část levého křídla armády Pomorze a Polsko tak prohrálo pohraniční bitvu

7. září 1939 - kapitulace Westerplatte

Teprve sedm dnů po přepadení Polska skončila obrana starého vojenského skladiště na úzké kose chránící vjezd do gdaňského přístavu. Bitva začala už 1. září 1939 ve 4.45, když začala Westerplatte ze všech svých děl ostřelovat bitevní loď Schleswig-Holstein. Na polskou posádku 210 mužů týž den a opakovaně i v následujících dnech útočily až 4000 Němců podporovaných děly a letadly. Polské kulomety se ale po každém ostřelování ozvaly znovu a Poláci zničili i drezínu s cisternou plnou benzínu, kterou jim Němci poslali do vrat.

Dopoledne 7. září vydal velitel posádky major Henryk Sucharski zbylým obráncům čisté uniformy a nařídil jim, aby se vzdali. Němci, kteří za první týden invaze do Polska zničili několik polských armád a obsadili Krakov a další velká polská města, Sucharského posádce údajně dokonce salutovali.

9. září 1939 - bitva na Bzuře

Devět dnů po vpádu do Polska se německé armády dostaly do vážných problémů. Polská armáda Poznaň napadla nechráněný bok německých jednotek vysunutých k Varšavě. Příležitost udeřit jako první zpozoroval velitel armádní skupiny Poznaň generál Tadeusz Kutrzeba. Jeho armády během prvních dnů německého útoku utrpěly jen minimální škody, neustále ale rostla hrozba jejich obklíčení. Když proti všem předpokladům a předválečným simulacím dorazila německá 4. pancéřová divize už 8. září na západní předměstí Varšavy, dostal plán polského protiútoku zelenou.

Do útoku proti dvěma německým divizím (24. a 30. pěší) vyrazily večer 9. září 1939 tři polské pěší divize (4., 17. a 25.), které na křídlech podporovaly polské jezdecké brigády Podolska a Wielkopolska.

17. září 1939 - Stalin napadl Polsko z východu

Polská armáda 17. září stále kladla Němcům odpor. Dvě třetiny jednotek udržovaly víceméně souvislou linii obrany, polský stát měl nadále pozemní spojení se čtyřmi sousedními zeměmi, fungovalo telegrafické spojení se světem. Smyslem tuhé polské obrany bylo vydržet do doby, než dorazí pomoc z Francie a Velké Británie.

V 6 hodin ráno, ale do Polska z východu vpadly jednotky Rudé armády. Oficiálním důvodem byla snaha ochránit běloruské a ukrajinské obyvatelstvo, neoficiálně šlo o naplnění tajného dodatku paktu Molotov-Ribbentrop podepsaného mezi Berlínem a Moskvou 23. srpna 1939.

22. září 1939 - Lvov po deseti dnech bojů padl do rukou Němců a Sovětů

Po deseti dnech obrany nejprve před útokem Němců a od 18. září i Rudé armády se 22. září vzdala posádka tehdy polského Lvova. Město se Poláci snažili udržet ze všech sil - představovalo pro ně most do Rumunska, kam se stahovaly zbytky polské armády drcené Němci i Sověty. Do Rumunska už 18. a 19. září odlétla většina polských bojeschopných letadel a přesunula se tam i vláda a prezident. Československé jednotce bojující na straně Poláků se ústup ke Karpatům nezdařil - její příslušníci padli do rukou Rudé armády a skončili v zajateckých táborech NKVD v Kamenci Podolském a Jarmolincích.

Miroslav Honsů