Proč nad Ukrajinou stále není bezletová zóna? Tady jsou nejpádnější důvody, NATO se nebojí jen jaderných zbraní

Zavedení bezletové zóny je poměrně běžným opatřením, ostatně podobných zón máme v České republice celou řadu. Létat se nesmí mimo jiné nad našimi jadernými elektrárnami i pražským Hradem. Zdůvodnění je jednoduché. Nesmí dojít k ohrožení objektu například vinou nehody nebo havárie. Zavedení bezletové zóny nad celou zemí je ovšem poněkud komplikovanější.

Proč je zavedení bezletové zóny problém?

Ač se opakovaný požadavek Ukrajiny na zavedení bezletové zóny může zdát logický, bohužel s sebou nese nepříjemné mezinárodní komplikace. Volodymyr Zelenskyj žádá o vyhlášení bezletové zóny proto, aby znemožnil ruským bombardérům shazovat smrtící náklad na ukrajinská města. Vyhlášení bezletové zóny nad určitým územím však musí být kontrolováno a jeho porušení penalizováno. Jinak nemá cenu. V případě prezidenta Putina, který nerespektuje mezinárodní zákony, atakuje cizí území, a dokonce byl americkým senátem prohlášen za válečného zločince, by bezzubý zákaz už absolutně neměl smysl.

Jeho vynucování by pak spadlo na bedra některé mezinárodní organizace, neboť Ukrajina v současné době nemá dostatek prostředků, aby si vlastní nebe uhlídala sama. A pokud by došlo k sestřelení ruského letadla, které by bezletovou zónu porušilo, vojáky NATO, byla by to skvělá záminka nejen pro ruskou propagandu, ale i pro faktické vyhlášení války. A to je důvod, proč se vyhlášení bezletové zóny zatím nechystá.

Bezletové zóny v minulosti

Bezletovou zónu by ideálně měla vyhlásit Rada bezpečnosti OSN, ale jak ukazuje rok 1991, jde to i bez ní. Tehdy USA hlídaly nebe nad Irákem, kde měly soustředěná vlastní vojska. V roce 1992 OSN vyhlásila bezletovou zónu nad Bosnou a Hercegovinou s cílem zbrzdit probíhající občanskou válku. Masakr ve Srebrenici ale ukázal, že masově vraždit se dá i bez použití letadel.

Poslední bezletová zóna byla vyhlášena nad Libyí. Tamní masové povstání v rámci tzv. Arabského jara, které smetlo prezidenta Muammara Kaddáfího, bylo vítězné mimo jiné i díky tomu, že Kaddáfí nemohl použít své letectvo. Dodržování bezletové zóny zajišťovaly radary NATO.

Záminka pro Putina

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou si aktuálně nedokáže představit žádný z vojenských analytiků či vysokých velitelů. Riziko eskalace konfliktu je za současného stavu extrémně vysoké. Téměř jistě by došlo ke střetu letadel NATO a Ruska, což by se dalo vyložit tak, že ruské letouny byly napadeny a Rusko žádá odvetu. Vladimir Putin by tak dostal do ruky munici pro aktuálně probíhající hybridní válku vedenou mimo jiné i na sociálních sítích.

Bezletové zóny byly navíc v minulosti vyhlášeny nad zeměmi, které nemají jaderné zbraně. Putinův režim však několikrát otevřeně naznačil, že v případě napadení se bude bránit všemi prostředky a svůj jaderný potenciál nechal uvést do stavu nejvyšší pohotovosti. Navíc Rusko disponuje obratnými stíhačkami, které by ve střetu s letadly NATO mohly vyhrát, což by politickou situaci ještě více zkomplikovalo. Proto NATO požadavek na bezletovou zónu jasně odmítlo.

Zdroj: BBC