Stovky mrtvých amerických vojáků: Sebevražední atentátníci před 40 lety splnili svůj cíl

Po skončení libanonské války v roce 1982 byly do země vyslány mírové jednotky mnoha zemí včetně Spojených států a Francie. Stanoveným úkolem bylo dohlížet na stahování poražených jednotek Organizace pro osvobození Palestiny, ovšem jejich přítomnost v zemi nebyla vnímána kladně. Naopak, mezinárodní síly stály na straně Izraele a vládnoucí křesťanské menšiny, což bylo trnem oku šíitským muslimům, kteří v zemi žili a tvořili převážnou většinu obyvatel. Bylo proto zřejmě jen otázkou času, než se napětí vystupňuje k dalším střetům, a jak předpoklady uváděly, tak se i stalo.

Mohlo by vás zajímat: Masivní výbuch zabil a zranil přes 6 000 lidí. Podívejte se na explozi, které odolala jen česká stavba

Útoků proti americkým jednotkám – celkově jich v zemi pobývalo 1 800 – byly stále častější a v průběhu roku 1983 došlo ke dvěma velkým incidentům. Prvním z nich byl útok na americkou ambasádu v Bejrútu, který si vyžádal přes 60 obětí. Ještě závažnější ale byl dvojitý útok na americkou a francouzskou základnu, který si vyžádal 299 životů. Spolu s dvěma atentátníky navíc přišlo o život šest civilistů, takže celkový součet obětí z druhého velkého útoku činí 307.

Co se týče provedení útoku, atentátníci použili nákladní vozy s výbušninou, pomocí kterých prorazili zátarasy a překvapili vojáky v základnách i kasárnách. V případě útoku na americkou základnu nejprve atentátník – s největší pravděpodobností Ismail Ascari – obkroužil parkoviště před budovou na mezinárodním letišti v Bejrútu, kam se Američané uchýlili, aby následně prorazil plot, dokonale zaskočil obránce v kulometných palpostech a najel až do lobby celé budovy. Následný výbuch o síle až 5,5 tun TNT budovu kompletně zničil a pohřbil v troskách 241 vojáků.

Útok na francouzskou základnu provedl neznámý útočník, který přibližně deset minut po útoku na Američany vybral za svůj cíl kasárna francouzských parašutistů. Ti byli akceschopnější, začali na přibližující se dodávku s výbušninou střílet a s největší pravděpodobností řidiče usmrtili. Vozidlo však setrvačností dojelo přibližně do vzdálenosti 15 metrů k budově, v níž Francouzi přebývali a výbušnina byla patrně odpálena dálkově. I v tomto případě došlo ke zničení celých kasáren a usmrcení 58 francouzských vojáků.

Vyprošťování raněných probíhalo na obou místech až do 28. října 1983 a společně s ním se rozběhlo i vyšetřování. Bezprostředně po útocích se k činu přihlásila skupina Islámský džihád, lidé kolem prezidenta Ronalda Reagana se však domnívali, že viníkem je buďto Írán nebo Sýrie. Poslední verze nicméně pracovala s teorií, že za útoky nakonec stojí Hizballáh vystupující anonymně pod uvedeným označením.

Zdroj: Frank B. M – US Marines in Lebanon 1982-1984, Presidency