Při testování atomových bomb byly využity stovky prasat v uniformách

Jakkoliv sousloví „pokusy na zvířatech“ zní leckomu neeticky, většina lidí je ochotná se smířit s využitím zvířat pro účely medicínského výzkumu. Jak by ale asi zněla většinová odpověď na otázku: „Souhlasíte s použitím zvířat jako pokusných objektů v armádním a vojenském výzkumu?“ Přesto jsou zvířata ve vojenském výzkumu využívána a bylo by hloupé tvářit se, že tomu tak není.

Operace Upshot-Knothole

Série jedenácti atomových výbuchů (Annie, Nancy, Ruth, Dixie, Ray, Badger, Simon, Encore, Harry, Grable, Climax) byla součástí operace Upshot-Knothole, jež proběhla na jaderné střelnici v nevadské poušti. Například jen výbuchu s krycím jménem Grable o síle 15 kilotun, jenž proběhl 25. května 1953, se zúčastnilo 21 000 vojáků. Atomová exploze byla způsobena granátem vystřeleným z „atomového děla“, tedy 280mm houfnicí typu M65. Součástí pokusů zkoumajících nejen poškození budov a prostředí, ale také lidí, přitom byla i zvířata.

Ideální plemeno pro nukleární výbuch

„Celkem 111 vepřů plemene Chester White bylo oděno do speciálně navržených zvířecích overalů ušitých z kombinací různých textilií – některých ohnivzdorných a jiných ne – a přivázáno v odstupňovaných rozestupech od epicentra výbuchu,“ píše Mary Roach v knize Mozky pro armádu. Ukázalo se, že ohnivzdorné uniformy do chladu obstály z hlediska ochrany kůže lépe než uniformy do teplého klimatu. Může za to vlněná podšívka, neboť přírodní materiály a vrstva navíc při krátkodobém teplotním šoku kůži ochrání o něco lépe. Plemeno Chester White bylo vybráno proto, že se jeho kůže dost podobá té lidské. Nicméně prasata samotná před smrtí samozřejmě neochránila.

Experiment Priscilla

Zatímco Michal Quinne z Las Vegas Review-Journal píše o sedmi stovkách prasat a Wikipedie zmiňuje 719 jedinců, odtajněné materiály SHOT PRISCILLA A Test of the PLUMBBOB Series 24 JUNE 1957 přihazují navrch pár detailů. „Při explozi PRISCILLA byly různým teplotám vystaveny předměty a použilo se i 78 prasat s bílou kůží jako testovacích dílčích objektů a příslušných kontrol. Test byl stanoven na pěti různých místech ve vzdálenosti mezi 1 755 m a 3 651 m od epicentra.“ Quinne přitom zdůrazňuje, že se jednalo o test uniforem a jeho 700 kusů byl přibližný celkový počet prasat použitých během dalších atomových experimentů, jakými byly například exploze Franklin a Wilson.

Atomový výbuch Priscilla byl mimochodem atmosférický, odpálený z balonu (jiné výbuchy, jako např. Franklin či Bolzmann, byly odpáleny z věží) a jeho síla byla 37 kilotun.

Tlustá atomová prasata

Atomový výbuch Priscilla byl několikrát odložen, mimo jiné i kvůli nepřízni počasí, ale zvířata musela být krmena dál. A protože pro mnohé z nich šlo o (v nepříliš velké nadsázce napsáno) poslední „večeři odsouzencovu“, chovatelé jim dopřávali a vepři nabírali na váze i objemu. Situace se nakonec vyvrbila tak nešťastně, že se čuníci nevešli do na míru ušitých uniforem, z nichž některé dokonce měly i důstojnické insignie, včetně jednoho kusu s generálskými hvězdičkami.

Howard Rosenberg popsal řešení v publikaci Atomic Soldiers: „V typickém byrokratickém stylu nechali armádní vědci vyrobit nové uniformy, místo aby se snažili najít štíhlejší prasata.“ Fyzik a lektor Paul W. Frame z Oak Ridge Associated Universities to nicméně rozporuje a tvrdí, že „větší prasečí uniformy nikdy nebyly objednány, zato dorazili štíhlejší zvířecí rekruti“.

Není ani tak důležité, kolik desítek či stovek prasat bylo použito (či jak veliké byly jejich uniformy), jako samotná skutečnost, že se prasata skutečně stala testovacími objekty, přičemž některá byla u exploze tak blízko, že se ani nenašla jejich těla.

Odpůrci testování na zvířatech svůj názor na podobné pokusy asi nezmění – a nikdo to po nich samozřejmě ani nechce. V 50. a 60. letech 20. století ale byla situace vlivem studené války tak extrémně vyhrocená, že se (z historického hlediska) nejde příliš divit tomu, že svět stojící na pokraji jaderného konfliktu stovky prasat klidně obětoval.