Archeologové zjistili: nejstarší nástroje na zemi nejsou dílem lidských rukou!

Severozápadní Keňa, před 3,3 miliony lety. Tak by nějak mohl vypadat úvodní titulek k filmu o vzniku lidského rodu. Pomalu se vzdalující kamera zabírá čím dále větší kus pouště. Najednou by se na vzdáleném obzoru něco pohne. Tvor, snědý. Najednou se zvedne a jde. Po dvou! Hominid. Předchůdce člověka stojící na úsvitu lidského rodu?

Proč Keňa a nikoliv Etiopie, kterou nálezy našich předků celosvětově proslavily? Protože nejnovější nález posouvající lidskou zručnost zase o notný kus dále do minulosti pochází právě odtud. Opracovaný kámen starý přes tři miliony let by podle dosavadních znalostí vůbec neměl existovat. Doposud se totiž na základě archeologických nálezů předpokládalo, že cílené „obrábění“ kamenů a jejich přeměna na funkční nástroje je o nejméně 700 000 let mladší. Už jen z těchto slov je jasné, že se ve světě archeologie kámen postaral o naprostou senzaci.

Kdo vyráběl kamenné nástroje?

"Celá oblast je nesmírně překvapivá, zkrátka tady přepisujeme knihu o spoustě věcí, o nichž jsme si mysleli, že jsou pravda," řekl geolog Chris Lepre z Lamont–Doherty Earth Observatory. Naše hominidní prapředky totiž nález představuje v novém světle. Měli představivost, uměli plánovat, vyrábět nástroje, které sice byly primitivní, ale funkční. Kdo kámen opracoval, se zatím neví. Že by ho měl v ruce jedinec druhu Kenyanthropus platytops, jehož kosterní pozůstatky byly nalezeny v roce 1999 nedaleko opracovaného kamene?

Časově by tomu tak být mohlo, neboť jeho stáří se pohybuje v rozmezí 3,2 až 3,5 milionů let. Zhruba o 100 metrů dále byly nalezeny zuby zatím neidentifikovaného hominida. Zpřesňování linie lidského rodu vede k občasným zmatkům, nicméně nikdo schopnost opracovávaní kamenů takhle hluboko do minulosti nepředpokládal. „Vědci studovali složení izotopů uhlíku v půdě, která spolu s živočišnými zkamenělinami v místě nálezu umožnila rekonstruovat vegetaci v oblasti. To vedlo k dalšímu překvapení. Oblast byla v té době částečně zalesněná a měla keřovitý charakter. Původní teorie předpokládala, že výroba sofistikovaných nástrojů byla reakcí na změnu klimatu, která vedla k šíření širokých savan travních porostů. To mělo za následek vývoj velkých skupin zvířat, které mohly sloužit jako zdroj potravy pro naše lidské předky,“ píše web The Earth Institute na Columbia University.

Prostě po ulovení velké kořisti či nalezení její mršiny bylo dobré mít kámen s ostrými hranami, jimiž se dalo lépe maso odřezávat. Jak takový kámen získat? Prostým „bušením“ jednoho kamene o druhý a jeho odštípnutím na ostré fragmenty. Tento způsob získávání ostrých kamenů se ostatně v primitivních společnostech na některých místech planety udržel dodnes. Starověké kamenné artefakty z východní Afriky byly nejprve odkryty v Olduvajské rokli v Tanzánii v polovině 20. století. Tyto nástroje byly později spojeny s fosilními objevy v roce 1960 a spojeny s prací a existencí lidského předka druhu Homo habilis, jenž byl datován do období před 2,1 milionu let. V průběhu dalších výzkumů a archeologických expedic se nacházely další a starší kamenné nástroje.

Ačkoli historie lidství a člověka je pečlivě sledována, tento nález ukazuje, že ještě stále na nás pod zemí vyprahlé Afriky čekají další překvapení, která mohou znovu nabourat dnes zavedené „pravdy“.

Topi Pigula