V Izraeli našli egyptskou sfingu, pro archeology je to záhada

FOTO: Wikimedia Commons

Co dělá v Izraeli staroegyptská sfinga? Inu, to je ale veliká záhada!

Archeologové objevili v severním Izraeli fragment egyptské sfingy. Jedná se o vůbec první takový nález v oblasti a experti se nyní snaží zjistit, jak se mohla část unikátní sochy věnované dávnému egyptskému vládci ocitnout na izraelském území. Píše o tom agentura AFP.

Sfinga je podle hieroglyfického nápisu na ní zasvěcena egyptskému králi Menkaureovi, který vládl zhruba 2500 let před naším letopočtem a nechal postavit nejmenší ze tří pyramid v Gíze. Socha, kterou odhalili archeologové v úterý při vykopávkách na severu Izraele, je podle odborníků jedinečná hned z několika důvodů.

"Je to jediná monumentální egyptská socha objevená kdy v Levantě – tedy na území dnešního Izraele, Libanonu a Sýrie," řekl agentuře AFP Amnon Ben-Tor, profesor archeologie na Hebrejské univerzitě, která vykopávky v lokalitě Tel Hazor řídí. "Je to také jediná známá sfinga tohoto krále, ani v Egyptě zatím nebyla žádná taková nalezena."

Ve starověkém Egyptě sfinga představovala sochu krále či boha, přičemž lví tělo symbolizovalo sílu. Archeologové v severním Izraeli nalezli asi 50 centimetrů dlouhou spodní část sochy se lvími tlapami. Odhadují, že celá sfinga byla 1,5 metru dlouhá a půl metru vysoká.

Kde se vzala? Tu se vzala!

Podle odborníků je nepravděpodobné, že by se socha mohla dostat do oblasti již za vlády krále Menkaurea. Jak se tam ale dostala, zůstává zatím záhadou. Jednou z možností prý je, že ji s sebou přinesli Kananejci, kteří ovládali a drancovali část Egypta na přelomu 17. a 16. století před naším letopočtem.

Vedoucí vykopávek Ben-Tor se domnívá, že se sfinga do Tel Hazoru nejspíš dostala jako dar poslaný nějakým pozdějším egyptským vládcem. "Je možné, že sochu poslal nějaký egyptský panovník králi v Hazoru, což byl nejvýznamnější vládce tohoto regionu," řekl.

O Hazoru, který je nejdůležitější izraelskou archeologickou lokalitou a od roku 2005 figuruje na seznamu dědictví UNESCO, se zmiňuje v bibli Jozue jako o nejkrásnějším městě kanaanského království. V Hazoru byly nalezeny důkazy o civilizaci z 27. století před naším letopočtem. V 18. století př.n.l., tedy zhruba v době Abrahama, se stalo město ležící na obchodní tepně mezi Egyptem a Babylonií střediskem obchodu se stříbrem, zlatem, drahokamy a cínovými předměty.