Šimpanzice se rády zbavují dětí – aby se mohly oddávat orgiím

Biologové, kteří studovali v Ugandě divoce žijící šimpanze, popsali zajímavý mechanismus, díky němuž mohou samice rychleji odchovat svá mláďata. V praxi to znamená, že o to rychleji jsou připraveny na další páření.

Šimpanzi a lidé – jak moc jsme si podobní

Vědci z Univerzity v Torontu studovali 42 párů šimpanzů žijících v oblasti Ngogo v ugandském národním parku Kibale. Stejně jako u lidí se ukázalo, že chůva má u šimpanzů velmi intenzivní vliv – především na matku. Vědci výsledky své práce zveřejnili v odborném časopise Royal Society Open Science. Soustředili se na dva aspekty péče o mláďata: na primární a sekundární péči. Tedy nejen na krmení a nošení mláďat (primární), ale také na hraní si s nimi a čištění jejich srsti (sekundární).

Vliv tet

Vědci porovnávali, jaký vliv mělo, když matkám s péčí pomáhaly „tety“ – tedy jiné samice z tlupy. Ukázalo se, že mláďata, o něž se chůvy staraly častěji, se méně často kojila a také pila méně mléka. To znamená, že byla energeticky méně závislá na jednom zdroji potravy než mláďata, jež vychovávaly matky bez pomoci ostatních. Díky tomu tato mláďata rychleji dospějí a matky je budou moci přestat nosit – čímž se samice "bez závazků" stávají pro samce opět sexuálně dostupnými.

Vědci přiznávají, že v jiných tlupách možná vše probíhá úplně jinak, záleží zřejmě intenzivně na podmínkách, v nichž šimpanzi žijí. Faktem zůstává že tento model je funkční a možný – a především, že výchova potomků u našich blízkých zvířecích příbuzných může mít celou řadu podob, aniž by to na mláďata mělo negativní dopad.

Bradavka zajistí emoční vyrovnanost

Zajímavé také je, že vědci během výzkumu zjistili, že řada samic nechává svá mláďata u prsu, i když už je nekojí. Mláďata tedy sají "prázdnou" bradavku i několik týdnů až měsíců. Výzkumníci se domnívají, že hlavní příčinou je emocionální rovnováha – mláďata to zjevně uklidňuje.

Text: MK