Čím hlídají Putinovi vojáci zájmy Ruska v Tádžikistánu? Ruská vojenská technika na Prima ZOOM
Hranice s Afghánistánem je pro Rusko citlivou oblastí. Ve spřáteleném Tádžikistánu ji hlídá 201. motostřelecká divize.
Modernizované tanky T-72, plukovní minomety ráže 120 00 nebo samohybné houfnice a tisíce vojáků – touto výzbrojí a silou Rusko zaštiťuje své zájmy v Tádžikistánu. Jde o 201. motostřeleckou divizi, která bude v bývalé sovětské republice sousedící s Afghánistánem rozmístěna podle mezivládní smlouvy minimálně do roku 2042. Na provoz základny ruské 201. motostřelecké divize se můžete podívat v dokumentu Ruská vojenská technika na Prima ZOOM.
Divize rozložená ve třech městech této bývalé sovětské republiky – Dušanbe, Kuljabu a Kurgan-Ťube – není žádným táborem povalečů. Je to nositel řádu Žukova a dvojnásobný držitel Rudého praporu. Na základně se bojovalo celých 20 let z její sedmdesátileté existence. Velká vlastenecká válka, invaze do Afghánistánu, občanská válka v Tádžikistánu a nejnověji pomoc ruským pohraničníkům na afghánsko-tádžické hranici.
Pustinovi veteráni z Afghánistánu
Poměr branců a vojáků z povolání je asi 50 na 50, nové síly sem přicházejí už vycvičené z výcvikových základen v Rusku. Divizi tvoří více než dvacet různých jednotek – dělostřelecké prapory, protivzdušná obrana, průzkumný prapor, samostatná rota odstřelovačů a minometné prapory. Celkem asi 7500 lidí, přičemž ruské velení uvažuje o rozšíření jejich počtu na 9000.
Ve výzbroji divize jsou modernizované tanky T-72 (vyrábějí se od roku 1971) nebo plukovní minomety 2B11 Sani ráže 120 mm s dostřelem 7100 metrů, které byly do výzbroje tehdy sovětské armády zařazovány od roku 1979. Nejtěžším kalibrem ve výzbroji jsou samohybné houfnice 2S1 ráže 122 mm.
Poslední sovětský obrněný transportér, který se v únoru 1989 stahoval z Afghánistánu, patřil právě 201. divizi. Sovětský svaz vedl v Afghánistánu v letech 1979 až 1989 neúspěšnou válku na podporu komunistické vlády v Kábulu. Válka po stažení Sovětů skončila vítězstvím mudžáhidů.
Rusko udržuje vojenské základny v celkem deseti zemích světa. Ve Střední Asii jsou kromě Tádžikistánu Rusové přítomni v Kyrgyzstánu a Kazachstánu. Neslavnou kapitolou je jejich vystoupení v konfliktu na Ukrajině. Z dalších bývalých zemí SSSR pak mají Rusové své vojáky ještě na území Běloruska, Arménie, Gruzie a Moldávie. Samostatné vojenské základny Rusko udržuje ve Vietnamu a Sýrii.
Na provoz základny ruské 201. motostřelecké divize se můžete podívat v dokumentu Ruská vojenská technika na Prima ZOOM.