Rekordní oblet světa byl triumfem Američanů nad Rusy. Daní byly i lidské životy

Start amerického bombardéru B-50 Superfortress nazvaného Lucky Lady II, který vzlétl koncem února 1949 z letiště v texaském Fort Worthu, nebyl navenek ničím zvláštní. Když se však kola letounu pilotovaného Jamesem Gallagherem o čtyři dny později opět dotkla stejné dráhy, byl na světě nový rekord. Čtrnáctičlenná posádka stříbrného stroje totiž před 75 lety, 2. března 1949, dokončila první oblet světa bez mezipřistání.

Čtěte také: Atomovými bombami peklo nekončilo. Americká nebeská pevnost skoro smazala Japonsko z mapy

Náročný výkon, při kterém posádka čtyřikrát doplňovala palivo za letu, ale nebyl samoúčelnou honbou za rekordem. Cílem letu, který se uskutečnil v době rozbíhající se studené války, bylo také ukázat Moskvě schopnosti amerického strategického letectva. "Každý potenciální nepřítel si musí uvědomit, že pokud přijde válka, nebude žádné z jeho měst v bezpečí," napsala agentura AP. Před letem, který trval 94 hodin a jednu minutu, si ale američtí vojáci jeho úspěchem nebyli stoprocentně jisti.

Pro všechny případy vypracovalo letectvo falešné letové plány, ve kterých si rekordní stroj při každém ze čtyř doplňování paliva prohodil číslo s tankovacím letounem (což byly upravené bombardéry B-29). Navenek tak až do přistání všechno vypadalo jako pět obyčejných cvičných letů, kterých posádky bombardovacího letectva podnikaly několik měsíčně. Nejsložitější na celém rekordním obletu bylo právě tankování ve vzduchu, což v té době byla žhavá novinka.

Vyčerpávající štafeta a pád létající cisterny

Poprvé si dvouhodinové doplňování paliva posádka, která zamířila na východ, vyzkoušela nad Azorskými ostrovy. Odtud letěli přes Gibraltar a Saharu k Saúdské Arábii, kde se podruhé setkali s "létající cisternou". Přes potíže způsobené bouřkou i únavou posádky se také podruhé podařilo přečerpat tisíce litrů paliva. Dále vedla trasa k Filipínám ke třetímu tankování. To se sice podařilo, tankovací letadlo však při návratu na základnu u Manily havarovalo a všichni na palubě zahynuli.

Čtěte také: Nový vrtulník z tajného programu USA odhalen. Extrémní rychlost doplňuje výtečná kamufláž

Rekordní let to ale nepřerušilo, bombardér B-50 zamířil přes Tichý oceán k Havaji, kde unavená posádka počtvrté doplnila palivo a kapitán Gallagher nabral kurz k americké pevnině a k domovské letecké základně. První oblet světa bez mezipřistání byl zkouškou schopností strategického letectva, zároveň je ale hlavním důvodem, proč si ještě někdo vzpomene na "bé-padesátku". Stroj, vlastně vylepšený válečný letoun B-29 nechvalně proslulý jako nosič jaderných bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki, totiž přišel do služby na samém sklonku éry pístových bombardérů.

Koncem 40. let se na rýsovacích prknech již rodila nová generace letounů, poháněných proudovými motory, která měla přinést zcela nové výkony a možnosti. Jen tři roky po letu Gallagherovy posádky se do vzduchu vznesl prototyp strategického bombardéru B-52, který byl zařazen do služby začátkem roku 1955. Za další dva roky, v lednu 1957, připravila "bé-padesátdvojka" předchůdce i o zápis do rekordních tabulek, když tři bombardéry B-52 obletěly svět za pouhých 45 hodin a 19 minut.

Zdroj: FAI, ČTK

Mohli jste minout: Riskujete jadernou válku, hrozí Putin Západu kvůli vojákům na Ukrajině. Zmínil obávaného Satana