Lidé se slyšeli na vzdálenost 5 kilometrů. Nejmrazivější zima přinesla fascinující přírodní úkazy

S městečkem Snagu v kanadském Yukonu se pojí jedna fascinující zajímavost. Na začátku února roku 1947 totiž místní obyvatelé zažili nebývalé mrazy, když rtuť teploměru klesla až pod hranici 80 stupňů Fahrenheita, tedy pod -62 stupňů Celsia. Byl takový mráz, že musel meteorologický pozorovatel Gordon Toole podle portálu Canada's History dokonce vyrýt do teploměru další čárky znázorňující zaznamenané stupně. Ale vyjma toho, že byl mráz, ve kterém člověk bez úhony vydržel pouhé jednotky minut, se stalo také něco velmi zvláštního se zvukem.

Podivný přenos zvuku

Zmíněný Gordon Toole měřil teplotu na ploše tamějšího letiště a neviděl při tom dál než na několik metrů, aniž by mu ve výhledu nepřekážela mrazivá mlha. Přesto ale slyšel štěkot psů ve vesnici vzdálené přes 6 kilometrů, stejně jako praskající led v řece White River asi 1,6 kilometru daleko. Jak je to možné a nešálil v tom šíleném mraze Gordona Tooleho jeho sluch?

Opak je pravdou, něco takového se skutečně mohlo stát a velmi pravděpodobně se to i stalo. Jak vysvětlil pro deník National Post vedoucí klimatolog kanadského Ministerstva životního prostředí David Philips, teplotní inverze způsobila, že se zvukové vlny ohýbaly zpět k zemi namísto toho, aby unikaly směrem vzhůru. „Lidé na letišti zřetelně slyšeli štěkot psů ve městě a rozhovory obyvatel, jako by všichni stáli vedle sebe,“ dodal pak Philips.

Čtěte také: K přežití uprostřed hor provedli nemyslitelné činy. Pasažéři spadlého letadla se změnili k nepoznání

Pro pochopení tohoto jevu je nutné si uvědomit, že se zvuk při různých teplotách šíří odlišně. Kromě toho, že se v chladu pohybuje pomaleji, se také šíří dál, hlavně z perspektivy člověka, který se pohybuje po svých a zůstává u země. Když je totiž vzduch u povrchu studený a vzduch nad ním pro změnu teplý, zvuky se lámou v teplém vzduchu zpět směrem k povrchu. Zvuk se pak odráží mezi zemí a teplým vzduchem a putuje tak v úrovni dospělého člověka mnohem dál než při vyšších teplotách.

Magický únor v Yukonu ale neznamenal jen možnost poslechnout si sousedy na velkou vzdálenost, podle Canada's History se nechávali lidé rovněž uhranout dlouhou stříbřitou stopou, kterou za sebou nechávali na dlouhé minuty. Šlo samozřejmě o zmrzlý dech, který se držel ve vzduchu, a když se lidé procházeli kolem letištní dráhy dokola, byli za nějaký čas schopní přijít na místo, odkud vyrazili, a poznali ho právě díky mlhavé stopě, která byla pořád na místě.

Zdroj: Canada's History, National Post

Video, které jste mohli minout: Muže z Lounska uštkla nelegálně chovaná zmije. Hrozí mu pokuta až milion korun