Vybíravé žáby pojídají své partnery. Mezi pářením a smrtí je velmi tenká hranice

Druh žab jménem rosnice zlatá (Ranoidea aurea) znají odborníci velice dlouho, popsal ho už v roce 1827 francouzský přírodovědec René Lesson. Pochází z oblasti australských Modrých hor a svou velikostí, která může u samiček dosáhnout i 11 cm, patří mezi největší druhy žab v Austrálii vůbec. Zároveň je tu ale patrný značný pohlavní dimorfismus: jinými slovy, samečci vypadají trochu jinak než samičky a hlavně jsou o dost menší než ony... což je zdrojem mnoha jejich problémů.

Vřeštící sameček vědce zavedl na místo činu

Že mají rosnice sklony ke kanibalismu, odborníci původně nevěděli. Kanibalismus je sice u obojživelníků dobře zdokumentovaným fenoménem, ale častěji se týká spíše případů, kdy dospělci pojídají nedospělé jedince – často v případech, kdy trpí nedostatkem jiné potravy. Že k němu dochází u rosnic i za jiných okolností, zjistili vědci až ve chvíli, kdy jednu skupinku australských výzkumníků překvapily zoufalé žabí výkřiky. Když se vydali na místo, aby zjistili, který tvor žabku ulovil, uviděli velkou samici táhnout zoufale vřískajícího a bojujícího samečka do svého doupěte.

Mohlo by vás zajímat: Invaze ptáků, žraloci nebo ráj kriminálníků. Podívejte se na 10 nejnebezpečnějších pláží světa

Zmíněný sameček se jí nakonec vyprostil a povedlo se mu utéct, vědci však od té doby možný kanibalismus těchto žabek začali zkoumat. Nakonec zvládli vypozorovat nejen, že se to skutečně děje, ale také zjistit, proč některý roztoužený sameček skončí na talíři, zatímco jinému samička dovolí se spářit.

Mužné hlasy a nepomíjející nebezpečí

Ukázalo se, že ti žabáci, kteří během svého láskyplného skřehotání použili hlubší, výraznější a, chcete-li, "mužnější" hlas, mají zřejmě daleko větší šanci se se samičkou spářit, než ti s vyššími, slabšími hlásky. Ty rosnice daleko častěji pozře. Na druhou stranu, ani žabák, který se se samicí spáří, není, jak se ukázalo, v úplném bezpečí. Některé rosnice si totiž zahrají "na kudlanky nábožné" i po spáření a partnera snědí dodatečně. Žabáci to tedy skutečně nemají jednoduché.

Rosnice by nicméně byly pro vědce zajímavé, i kdyby nevykazovaly kanibalistické sklony. Na rozdíl od jiných žabích druhů jsou aktivní během dne, a když si přijdou v ohrožení, vylučují slizký, štiplavý hlen, který obsahuje mimo jiné i třináct peptidů, které vykazují širokospektrální antibiotickou a protirakovinnou aktivitu.

Zdroj: Ecology and Evolution, The New York Times, ResearchGate, People.

Video, které jste mohli minout: Velký bílý žralok je dokonalý stroj na smrt. Lachtan nemá nejmenší šanci