Británie čelí invazi zabijáckých sršní. Včelstvo zlikvidují za pár hodin, na obraně se pracuje

Sršeň asijská (Vespa velutina) se v Evropě objevila poprvé v roce 2004, kdy se v Bordeaux na jihu Francie s běžnou obchodní zásilkou bonsají z Číny neplánovaně vylodilo i několik hibernujících královen těchto asijských predátorů. Sršně se začaly kontinentem šířit průměrnou rychlostí 100 kilometrů za rok, Británie však byla díky své ostrovní poloze před jejich řáděním dlouho chráněna. To se ale rychle mění.

Přečtěte si také: Sršeň asijská se blíží do Česka: Nedá se před ní utéct, dráždí ji alkohol i voňavky

Plenitelé úlů

Poprvé byly asijské sršně v Británii zachyceny v roce 2016 a od té doby bylo hlášeno 39 výskytů jedinců nebo celých hnízd. Invaze ale nabývá na síle – v létě 2023 už Britové hlásili 16 výskytů, nejvíce v Kentu, a ztráty na včelstvech rostly. Sršně asijské totiž číhají poblíž česna úlu na vracející se nebo vylétající včely, zabíjejí je a rozsekávají na kusy. Při tom oddělí hlavu a zadeček a na proteiny bohatou hrudí pak krmí své larvy. Včelstvo tak zlikvidují v řádu hodin.

Takovou zkušenost má za sebou i včelař Simon Spratley z Folkestone v Kentu. Podle BBC přišel kvůli sršním asijským v rychlém sledu už o deset ze 17 včelstev. Sršně jsou ve shánění potravy nejvíc aktivní na konci léta, kdy jejich larvy dospívají. Kromě včel ale loví i další hmyz a jako invazní druh tak budou ovlivňovat biodiverzitu všude, kde se usadí.

Asijským sršním neutečete

Britové se sršním brání všemi dostupnými způsoby, úřady ale lidem nedoporučují, aby hnízda sami likvidovali. Sršně jsou v okolí hnízd silně agresivní, a zatímco evropská sršeň obecná (Vespa crabro) zhruba po 20 m v pronásledování ustává, sršeň asijská v útoku pokračuje, dokud vetřelce nedostihne.

„Vyvinuli jsme metodu pro rádiové sledování sršňů, aby je bylo možné sledovat zpět do hnízda. Pracujeme také na automatizovaném monitoringu využívajícím umělou inteligenci k detekci a identifikaci asijských sršňů, což v budoucnu výrazně usnadní sledovat jejich šíření,“ popsala postup bioložka Juliet Osbornová z univerzity v Exeteru.

Mohlo by vás zajímat: Evropa čelí invazi zabijáckých sršní. Útok dravého roje může být pro člověka smrtelný

Ještě účinnější v likvidaci včel jsou mnohem větší sršně mandarínské (Vespa mandarinia), které se z jihovýchodní a východní Asie rozšířily i do USA. Mandarínská bojovnice je schopná každých 14 sekund zabít jednu včelu, takže dvacítka sršní zlikviduje průměrně velký včelí úl už za několik hodin. V Evropě zatím tito zabijáci vyzbrojení 6 mm dlouhým žihadlem nejsou, vzhledem ke globálnímu obchodu a letecká dopravě je to ale jen dočasný stav.

Zdroj: The Guardian, BBC