29. listopadu 2024 11:32
Adam Vala

Vědci zjistili, že kolem továren víc sněží. Ladovskou zimu tam způsobují zatracované látky

Skutečnost, že továrny produkující zplodiny mohou mít neblahý dopad na životní prostředí i lidi žijící poblíž, je všeobecně známá. Máme proto tendenci takové komplexy kontrolovat, regulovat míru škodlivých látek, které z nich proudí do ovzduší, případně je stavět tam, kde budou nejméně překážet. Málokdo si ale uvědomuje, že produkce továren může ovlivnit i počasí v blízkém okolí, na což se zaměřili vědci z Tartuské univerzity v Estonsku.

Cílem týmu vědců profesora Velleho Tolla ze zmíněné univerzity bylo zjistit, proč v okolí továren během zimních měsíců sněží, zatímco v místech jen o několik kilometrů vzdálených nikoliv. Studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Science, se zabývala kumulací částic v mracích a jejich vlivem na změnu povahy celkové oblačnosti, která může vést ke sněhovým srážkám. Vědci přišli na to, že znečištění produkované průmyslovými podniky, jako jsou továrny nebo uhelné elektrárny, mohou při teplotách v rozpětí -10 °C až -24 °C vyvolat jev, který vědci pojmenovali zalednění mraků.

Čtěte také: Neuvěřitelné video lávy, která pohlcuje sníh, opravdu není falešné. Přesvědčte se o tom sami

Když se mění povaha mraků

Celý proces spočívá v přeměně přechlazených kapiček vody, z nichž jsou obecně tvořeny mraky, na ledové krystalky. Podle vědců mohou znečišťující látky ve formě aerosolů proces nastartovat kvůli tomu, že samy zafungují jako centrum tvorby těchto krystalků, od nichž kaskádovitě proběhne přeměna povahy celého mraku. Určitou roli nicméně může podle vědců sehrát i jinak neškodná vodní pára nebo obecně teplo produkované průmyslovými budovami. Tým Velleho Tolla dospěl k tomuto závěru díky důkladnému zkoumání satelitních snímků pořízených spektroradiometrem MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer), což je snímací přístroj na výzkumné družici NASA Terra.

Vědci pozorovali mraky, táhnoucí se po větru od 67 průmyslových lokalit emitujících aerosoly a zjistili, že se s nimi děje něco neobvyklého. Nejenže se celkově snížila oblačnost, ale ve sledovaných lokalitách se objevovalo méně mraků, z nichž mělo jen pršet. Místo nich se zde tvořily ledové mraky s potenciálem sněžení, na základě čehož postupně vznikl jasně rozpoznatelný vzorec. Při dalším zkoumání údajů o srážkách tým rovněž zjistil, že patrně v důsledku popisované přeměny povahy mraků v těchto oblastech napadlo v průměru více sněhu než v okolních lokalitách.

Mohlo by vás také zajímat: Vědci objevili novou nemoc mořských ptáků – způsobují ji plasty

„Sněžení vyvolané zaledněním mraků výrazně ovlivnilo množství srážek v blízkosti sledovaných průmyslových zdrojů aerosolů,“ uvedli vědci ve své studii. „Denní úhrn sněhových srážek v důsledku procesu přeměny mraků dosahoval 15 mm, zatímco intenzita sněžení se v průměru pohybovala na úrovni 1,2 mm za hodinu,“ dodává tým Velleho Tolla. To může být potenciálním problémem pro lidi, kteří žijí v těchto oblastech, protože jediná továrna či průmyslový komplex může způsobit, že na území větším než celé město, může náhle napadnout až půl centimetru sněhu.

Zdroj: Science, University of Reading

Video, které jste mohli minout: Záhada krvavého deště má dvě možná vysvětlení. Jedno zahrnuje mimozemské těleso

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom