16. února 2022 07:10

Umělý sníh na olympiádě je ekologickým peklem. Jaké budou důsledky pro planetu?

Veškerý sníh, na kterém soutěží sportovci na olympiádě v Pekingu, je umělý. Jeho cena je vysoká a neodráží se jen v penězích.

První systematické zasněžování bylo použito v roce 1952 v amerických Catskill Mountains, které se nachází zhruba 160 kilometrů od New Yorku. Pro olympijské účely byl pak první umělý sníh použit v roce 1980 v Lake Placid. Už samo rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru pořádat zimní olympiádu v místech, kde je sněhu málo, případně zde není vůbec žádný, je poněkud nelogické. Jako zcela nerozumné se pak jeví v momentě, kdy připočtete cenu za výrobu a poškození krajiny. Kupříkladu ani zimní olympiáda v Pekingu by bez sněžných děl jednoduše nebyla uskutečnitelná.

Zatímco v subtropicky položeném Soči v roce 2014 pocházelo 80 % tehdy použitého sněhu z vodních děl, v Pekingu podíl umělého sněhu dotáhli na maximum a veškerý sníh je pouze umělý, což samozřejmě vede k polemikám a ekologičnosti takové akce. „Stoprocentní spoléhání na umělý sníh signalizuje, že olympijské hry přistály na místě, které není klimaticky vhodné,“ cituje magazín Time Madeleine Orr, sportovní ekoložku z University of Loughborough z Velké Británie.

Neuvěřitelná spotřeba vody

The Economist uvádí, že Peking během olympiády spotřeboval 2 miliony metrů krychlových vody, což v přepočtu na litry dá neuvěřitelné dvě miliardy litrů. „Z té vody se vyrobí čtyři miliony krychlových metrů sněhu, což vyžaduje 8 000 megawatthodin elektrické energie,“ uvádí Petr Koubský z Deníku N. Z hlediska ekologických dopadů je dobré připomenout, že valná většina elektrické energie v Číně pochází z uhelných elektráren, takže jak Koubský spočítal, „planetě ublíží umělý sníh na olympiádě asi tolik, jako by v Číně po dobu jednoho roku žilo o tisíc lidí více“.

Na výrobu umělého sněhu je potřeba někde vzít vodu a energii. Environmentálních otázek s tím spojených je celá řada. Nebude voda chybět v krajině? Jaké jsou dopady, včetně uhlíkové stopy výroby energie určené k zasněžování? Je voda určená na výrobu umělého sněhu čistá, nebo obohacená nějakými složkami, které se po roztání dostanou do životního prostředí?

Není voda jako voda

Zatímco přírodní sníh pochází z molekul vody kondenzované v mracích, tedy bez minerálů a solí (proto je dešťovka tak vhodná na zalévání), umělý sníh je vyroben z vody povrchové, která už v sobě obsahuje pestré spektrum minerálů a polutantů. Dodávání minerálů a organických prvků, jako je dusík či fosfor, do sjezdovek v praxi znamená měnit chemické složení půdy, což má vliv na druhovou skladbu. Zjednodušeně řečeno se za „obohacenou“ půdou mohou šířit rostliny, které by tam přirozeně nevydržely. Ne náhodou v horách najdeme kopřivy v místech s vysokým obsahem dusíku. Peking navíc neleží v žádné mokřadní oblasti, vody je tam spíše nedostatek. Obrovským umělým zasněžováním se dále odčerpá voda z lokálních zdrojů, která by sloužila potřebám místních obyvatel.

Sněhová vločka navíc potřebuje jak v mraku, tak ve sněžném děle krystalizační jádro. V mracích to bývají mikroskopická zrnka prachu. Výrobci umělého sněhu se ale na náhodu spoléhat nechtějí, a tak do vody přidávají komerčně vyráběné produkty, které usnadňují mrznutí. Tato aditiva se následně dál dostávají do ekosystému. Není tak pravda, že umělý sníh je jen zmrzlá čistá voda. Z ní by se totiž na níže obložených sjezdovkách sníh za běžných fyzikálních podmínek nedal vyrobit a nevydržel by tak dlouho.

ZDROJ: TIME Magazine

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom