2. listopadu 2023 06:00

Tajemný podmořský vodopád se chlubí optickou iluzí. Podívejte se na úchvatné záběry

Mauricius je nejen druhým největší ostrovem Maskarén, ale také místem, kde pod vodou klesá do závratné hlubiny obří podmořský vodopád. Nezvyklý jev natočil dron.

Slovo vodopád je v tomto případě použito s nadsázkou, jde totiž o mohutné proudy písku a bahna, které se oddělují od pobřeží ostrova a mizí v hloubce kolem 4 000 metrů. Děje se tak na jižním cípu Mauricia, kde je podmořský šelf nebývale úzký, jsou to pouhé desítky metrů. Pohled na efektní podmořský „vodopád“ poblíž impozantní 556 metrů vysoké čedičové hory Le Morne Brabant si můžete vychutnat tady:

Přečtěte si také: Největší slovenský dobrodruh utekl z ruského vězení, ošálil Francouze i Američany a stal se králem Madagaskaru

Ostrov Mauricius je z geologického hlediska nebývale mladý, vznikl sopečnou činností teprve před nějakými 8 miliony let. Nachází se ale na okraji prastaré Maskarénské plošiny, která podle vědců tvořila základ teprve nedávno objevené dávné mikropevniny pojmenované Mauritia.

Ta kromě Maskarén zahrnovala i dnešní Seychelly, Čagoské ostrovy a Lakadivy a měla tvořit most mezi Afrikou, Madagaskarem a Indií. Existenci takové pevniny nazývané Lemurie ostatně záhadologové a někteří vědci předvídali už v 19. století.

Mohlo by vás zajímat: Madagaskar jako neokoukaná perla Afriky. Co vás kromě lemurů čeká a nemine v ráji na zemi?

Zmizelý kontinent prozradil zirkon

Podvodní vodopád na Mauriciu živí hlavně písek a zemina, které se s každým vzdutím moře pomalu posouvají k propasti, aby nakonec bez hukotu a vodní tříště typických pro „suchozemské“ vodopády pomalu klesly do hlubiny. Voda v místě vodopádu se navíc zdá být tmavší a modřejší, jde ale o optickou iluzi vyvolanou fyzikálními vlastnostmi vody, která světlo určitých vlnových délek pohlcuje.

Ostatně písek není důležitý jen pro zdejší vodopád, který se už v roce 2008 dočkal zápisu na seznam UNESCO. Právě díky nálezům drobných částeček zirkonu v pobřežním písku Mauricia jihoafričtí vědci v roce 2017 chybějící kontinent objevili. Tento materiál totiž v žádném případě nemohl pocházet z doby vzniku ostrova, jeho stáří se pohybuje od 2,5 do 3,6 miliardy let.

Zdroj: Nature, Big Think

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom