Štír je nezničitelný, přežije i zmrazení nebo rok bez jídla. Podívejte se, jak nemilosrdně loví

Zvířecí výzbroj S1 (4) – Štíři

Hrozivě vypadajícího živočicha z řádu klepítkatců si jen tak s něčím nespletete. Velká klepetovitá makadla a zúžený, prodloužený zadeček s jedovým ostnem celkem jasně charakterizují vzhled štíra, který je jedním z nejhouževnatějších predátorů v dějinách Země.

Štíři vycházejí na lov po setmění, často mají zálusk na jiné členovce, nepohrdnou ale také ještěrkou či malým savcem. Kořist registrují dotykem, a jakmile ji mají na dosah, paralyzují ji či usmrtí svým jedem. Jeho smrtící návyky dokumentuje pořad Zvířecí výzbroj na Prima ZOOM, kde jej uvidíte lovit pěkně zblízka.

Štíří bodnutí je pro člověka často smrtelné a bolestivé

5 Zobrazit galerii

5 Zobrazit galerii

Štír paralyzuje kořist svým jedem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Štíří bodnutí je pro člověka často smrtelné a bolestivé Zdroj: iStock

Štíří ocas je plný jedu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Na lov se štír vydává v noci Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Štír vydrží tři dny nedýchat Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Štír paralyzuje kořist svým jedem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Štíří bodnutí je pro člověka často smrtelné a bolestivé Zdroj: iStock

Štíří ocas je plný jedu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Na lov se štír vydává v noci Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Štír vydrží tři dny nedýchat Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Čtěte také: Boj o život v oblíbeném letovisku Čechů: Mladá žena vypila kávu plnou hmyzu, téměř se udusila

Tuhý kořínek

Jed většiny druhů štírů je pro člověka neškodný a působí jen na jiné členovce, několik druhů ale může člověka bez problémů usmrtit. Většinou se jedná o neurotoxin složený z různých proteinů a sodných a draselných iontů. Funguje tak, že narušuje přenos nervových vzruchů. Někteří živočichové ale mají proti štířímu jedu imunitu, například surikaty, pro něž je štír vítanou pochoutkou.

Zajímavější než jeho schopnost zabíjet je ale štírova schopnost přežít. „Štíři jsou nejstarší pozemští členovci na planetě. Jsou staří přibližně 400 milionů let: Byli zde před dinosaury a od té doby se příliš nezměnili,“ tvrdí doktorka entomologie Lauren Esposito. Koneckonců, vědecké experimenty prokázaly, že štíři přežijí neuvěřitelné věci. Vydrží vysoké teploty i zmrazení, zvládnou rok nejíst a tři dny nedýchat. Podobně fascinující je způsob jejich páření. Začíná rituálním tancem, jenž ideálně skončí zájmem samičky. Na ten samec následně reaguje tak, že vypustí spermie na zem, samičku na ně natlačí a tím ji oplodní. Z tohoto svazku obvykle vzejde až 35 mláďat, které samička nosí na hřbetě.

Zdroje: National Geographic/Encyclopedia Britannica