Sršeň asijská v Česku: Na západním okraji Plzně bylo objeveno první hnízdo

Sršně asijské v Česku: Bylo nalezeno první hnízdo, hasiči vyrážejí do akce

Hnízdo nebezpečných sršní už zkoumají vědci

Kde se usadily sršně asijské? Ochránci přírody objevili po několikadenním pátrání obří hnízdo v koruně stromu.

První potvrzený nález hnízda sršní asijských (Vespa velutina) v Česku ohlásili o víkendu západočeští ochránci přírody. Invazní druh hmyzu, který se specializuje na lov včel, se u nás poprvé objevil jen několik dnů před tím.

V Česku je sršeň aijská (vespa velutina). Cesta k nám jí od prvního kontaktu s Evropou trvala 19 let. Podívejte se, jak si při tom počínala.

Pokud se chcete o invazích vos a sršní dozvědět více, doporučujeme článek @pipek_pavel "Jak vosy dobývají svět" https://t.co/5DE2EgcMRM. pic.twitter.com/m6unErPOcP
— Vesmír (@Vesmir1871) October 7, 2023

Mohlo by vás zajímat: Potvrzeno: Agresivní sršně asijské dorazily do Česka. Napadají i člověka, pomozte zabránit katastrofě

„Je to jedno velké hnízdo v okolí Vejprnického potoka,“ řekl Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Konkrétní místo nálezu ale nechtěl uvést z obavy, že tam začnou chodit lidé. Podle něj to bylo zhruba jeden kilometr od prvního nálezu sršní, což bylo v ulici Nade Mží v Předních Skvrňanech směrem k zahrádkářské kolonii. Sršně se tam krmily nektarem na pámelníku.

Ochránci přírody se pak snažili vytrasovat hnízdo, pomohlo také Západočeské muzeum a veřejnost. Poměrně velké hnízdo sršní v koruně stromu zlikvidovali hasiči. Jediné hnízdo o průměru až 80 cm dokáže vyprodukovat stovky královen, které přezimují v zemi a na jaře založí nové kolonie. V nich se může postupně vylíhnout 5 000–6 000 sršních bojovnic. V jihovýchodní a východní Asii, odkud se k nám sršeň asijská dostala, ale nejsou výjimkou kolonie čítající 20 000 jedinců.

V hnízdě sršní asijských se může vylíhnout až 6000 bojovnic

Sršeň asijská (vlevo) je tmavší a o něco menší, než naše sršeň obecná (vravo)

11 Zobrazit galerii

Od naší sršně obecné se invazivní druh poměrně snadno pozná podle tmavšího zbarvení

11 Zobrazit galerii

Zlikvidovat jedno hnízdo nestačí

Podle ochránců přírody je nejefektivnější obranou proti dalšímu šíření sršní asijských dostatek informací z terénu, pátrání po jejich hnízdech a následná likvidace kolonie. Velkou roli v tom hraje spolupráce s veřejností – od nahlášení prvního výskytu jednotlivých sršní asijských v Plzni ve čtvrtek 5. října do objevení hnízda v koruně stromu v Plzni-Skvrňanech uplynuly pouhé čtyři dny. Ideální je zaslat co nejrychleji fotografii a okolnosti podezřelého nálezu e-mailem na adresu invaznidruhy@nature.cz.

Likvidací 8 kg vážícího hnízda v Plzni se ale hrozba neodstranila, pouze se zpomalila. Podle odborníků nelze v době globálních transportů zboží zabránit tomu, aby se sršní královny na naše území nedostaly třeba v kamionech nebo přepravních kontejnerech. Právě tak se mohla sršní královna dostat do Plzně. Ochránci přírody totiž první hnízdo v Česku objevili poblíž dálnice a kolejí, podél nichž se invazní druhy, a tedy i sršně asijské, Evropou šíří.

Přírodovědci se shodli na tom, že zřejmě někde ve Španělsku, kde je tohoto hmyzu hodně, se chytila sršní královna pod plachtu nákladního vozu, třeba s pomeranči, které vezl dopravce do obchodů ve střední Evropě. Sršeň pak mohla při brzdění vylétnout.

Přečtěte si také: Roztomilá zvířátka drancují českou přírodu. Jak je to s invazními druhy u nás?

Sršeň asijská (vlevo) je tmavší a o něco menší, než naše sršeň obecná (vravo) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Sršně jsou v Evropě od roku 2004

Evropská anabáze invazivních sršní začala v roce 2004, kdy se v přístavu Bordeaux na jihu Francie nechtěně s běžnou obchodní zásilkou bonsají z Číny objevilo i několik zimujících. Tato na první pohled banální událost měla mít záhy zdrcující následky.

Sršně se v Evropě bez problémů aklimatizovaly a začaly se šířit průměrnou rychlostí 100 km/rok. V roce 2012 byla hlášena první dvě hnízda na severu Španělska a invazi sršní nezastavil ani Lamanšský průliv. Po zprávách o jejich výskytu v Německu bylo jen otázkou času, kdy dorazí do Česka. Otázkou je, jak a zda se sršně asijské přizpůsobí chladnějšímu středoevropskému klimatu. Pokud královny dokážou přečkat naši zimu, mohou se v příštích letech včelaři potýkat se skutečnou pohromou.

Zdroj: ČTK, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR