Slovenská aktualita a česká hrozba. Jak to bude letos s kůrovcem

Mrtvý les u Žiliny

„Tak to je síla,“ povzdechla si Světlana Olejáková vcházejíc do nastojato uschlého lesa. Jeden smrk vedle druhého, všechny suché, kůra odpadává a jsou na ní vidět typické kůrovcové chodbičky – požerky. Les, který na první pohled připomínal vrcholové partie Krkonoš či Jizerských hor minulého století, kdy vrcholilo plošné odumírání vlivem kyselosti prostředí způsobené dešti s obsahem síry. Podle stáří stromů šlo o evidentně lidmi vysázenou smrkovou monokulturu, stejnověkou a podle stáří stromů vysázenou ještě v době, kdy Česko a Slovensko tvořily jeden stát. O změně druhové skladby, tedy o nevhodnosti smrkových monokultur se mluví v odborné veřejnosti už desítky let. A výsledek? Mrtvý porost u Žiliny nejevil sebemenší známky obnovení, žádné mladé semenáčky, žádný bujný podrost či zelenající se keřové patro. Zkrátka nic.

Kůrovcová kalamita

V běžném roce má kůrovec dvě generace, když nastanou pro něj vhodné klimatické podmínky, tak jako tomu bylo kupříkladu loni, stihne „otočit“ i generace tři. Klimatické změny a dlouhodobé meteorologické předpovědi (pomiňme fakt, že ve skutečnosti nejsou příliš spolehlivé) naznačují, že v extrémním případě by mohl letos „dát“ i generace čtyři. Mimochodem na některých místech Česka, zatím ne v masivní míře, se mu to povedlo i loni. Ačkoli superstar je lýkovec smrkový, naše lesy postihl i lýkovec severský a lesklý, kteří jsou sice malí velikostí, ale rozhodně není radno je podceňovat.

Tip pro každého výletníka

Jak poznáme napadení kůrovcem? „Prvním symptomem je přítomnost drtinek na patě kmene. Vypadají jako lógr od černé kávy. Z počátku jsou světlejší, postupem času tmavnou. Bohužel je prudký déšť dokáže omýt a pak nezbývá než hledat závrty, otvory přibližně o velikosti špendlíkové hlavičky. Má-li strom dostatek sil, jsou závrty doprovázeny výrony pryskyřice,“ říká se ve videu zveřejněném krajem Vysočina. Pokud chcete opravdu na výletě zjistit, zdali jsou stromy kolem vás napadené, tedy pokud nestojíte uprostřed evidentně mrtvého lesa, kde už „není co řešit“, je potřeba si prohlédnout strom z blízka a hledat drtinky, závrty či kousky odpadlé kůry. Kůrovec, který si vyhlodává podkorní snubní komůrku (to je rozšířené místo na konci nejširší, hlavní matečné chodby), oplodní několik samic, které k sobě přivábí pomocí feromonových lákadel. Je to podobné, jako kdyby lidské samičky „letěly“ na konkrétní parfém. Jakmile ho ucítí, nemohou odolat, což se ostatně některé reklamy snaží mužským samečkům implantovat do myšlenek.

Katastrofa už začala

Vraťme se na chvíli do mrtvého lesa na okraji Žiliny. Nezpracované smrkové dřevo znamená neodchycené a nezlikvidované brouky, kteří se mohou a budou dál množit. Čtyři generace za rok a množení geometrickou řadou znamená napadnutí nedalekého, ještě ne v tak masivní míře umírajícího lesa. To, že o kus dál jsou na stromech namalované červené pruhy znamenající přírodní rezervaci, nechává brouka naprosto chladným. V roce 2018 se vytěžilo kolem 8 000 000 (ano, 8 milionů!) metrů krychlových smrkového kůrovcového dříví. Jenže tohle číslo udává jen množství nahlášené ze 70 % českého území. Ve skutečnosti se může jednat až o 12 milionů kubíků. Jakkoli toto číslo vypadá monstrózně, letošek může být ještě horší.

Projekt Lesnické práce a Lesní ochranné služby VÚLHM Kůrovcové info vydal 9. 5. varování: „Při oteplení 25.–26. 4. 2019 docházelo ve zvýšené míře k napadání porostních stěn.“ Dlouhodobá prognóza projektu zní: „Obnovení rojení lze prozatím předpokládat ve dnech 17.–20. 5. 2019.“ Podle odborníků už není v lidských silách gradaci, tedy rojení a šíření kůrovců a s nimi spojené kalamity zastavit. Poražení a odkornění napadených stromů se prostě a jednoduše „nestíhá“, tedy nejsou technické ani lidské kapacity na včasný a efektivní zásah ve všech postižených oblastech.

Aktuální stav může každý sledovat na kůrovcové mapě. Jakkoliv se o kůrovci, zejména v souvislosti se změnami klimatu mluví už léta, teprve loňská kalamita přiměla Ministerstvo zemědělství k akci, tedy k nové koncepci lesního hospodářství. O změně skladby lesních porostů se mluví desítky let, jenže dokud nepřijde skutečná kalamita, nejlépe opakující se, tak ke změně jako takové nedojde. Lesnické plány vytvářené na desítky let dopředu i hospodářství nastavené na těžbu (na většině území nepřirozeného) smrkového dříví a nikoliv přirozených smíšených či listnatých porostů, s radikální změnou nepočítají. Kůrovec tak možná nechtíc přispěje ke změně lesnických plánů a může mít vliv nejen na skladbu v budoucnosti sázených porostů, ale i systém lesního hospodaření. Text: Topi Pigula