Proč se nosorožci prakticky přestali rozmnožovat? Česká vědkyně je na stopě!

Olomoucká zooložka nahrává nosorožce, může to podpořit záchranu

Olomouc 4. března (ČTK) - K záchraně dvou druhů kriticky ohrožených nosorožců by mohl přispět výzkum zooložky olomoucké přírodovědecké fakulty Ivany Cinkové. Vědkyně zaznamenává hlasovou i čichovou komunikaci zvířat ve volné přírodě v Africe či v zoo a sleduje jejich reakce na pořízené nahrávky. Právě záznamy hlasů nebo naaranžované signály v moči či trusu by mohly podpořit rozmnožování nosorožců chovaných v zajetí.

Výzkum Cinkové se týká kriticky ohrožených nosorožců tuponosých a Cottonových, jeho výsledky publikovala v prestižních odborných časopisech. Nosorožci se v zajetí velmi špatně rozmnožují a důvody nejsou přesně známé. Podle Cinkové může být jedním z nich potřeba sociální komunikace. V zoo nosorožci žijí v malých skupinách a dostávají málo sociálních podnětů. "Doufáme, že by mohlo pomoci to, že by se jim dodávaly podněty prostřednictvím playbacků i signály v moči či trusu. Mohli bychom je tím stimulovat. Podobně to funguje u některých domácích zvířat," uvedla.

O komunikaci těchto zvířat se podle Cinkové donedávna skoro nic nevědělo. Právě nosorožci tuponosí a Cottonovi ale mají ze všech šesti druhů nosorožců nejvyvinutější sociální systém. "Mají poměrně rozsáhlý hlasový repertoár a je pro ně důležitá čichová komunikace - samci si značí teritorium močí a trusem," uvedla zooložka. Při experimentech ve volné přírodě nahrávky nosorožců nebo trus jiných jedinců stimulovaly sociální chování především teritoriálních samců.

Podle zooložky tyto dva druhy nosorožců jako jediné používají kontaktní hlasy, kterými se nejčastěji zdraví při setkání jedinců z různých skupin nebo se jimi navzájem volají, když se ztratí. "Zjistili jsme, že pouze na základě hlasu je možné s velkou pravděpodobností určit identitu komunikujícího jedince. Hlasy dospělých samců by mohly obsahovat informace o jejich dominantním nebo submisivním postavení," uvedla vědkyně. Podle ní se liší hlasy u mladých a starších zvířat a na základě hlasu lze zjistit, zda je zvíře izolované, nebo je se svou skupinou.

Na světě žije už jen pět nosorožců Cottonových. Čtyři byli v roce 2009 přestěhováni ze Dvora Králové do Keni, nyní tam žijí pouze dvě samice a jeden samec. Dvě samice jsou ve Dvoře Králové a v safari parku v San Diegu. Žádné z těchto zvířat už ale není schopné přirozené reprodukce. Nosorožců tuponosých žije kolem 20.000, ohrožují je ale pytláci.

ČTK