Pravěkého delfína byste nepohladili. Z čelisti mu výhružně trčely tesáky

Delfíni jsou známí svou hravostí, inteligencí, ale také organizovanou schopností lovit. Za přátelskou tváří se i dnes nachází dlouhá řada zubů, která připomíná, že delfín je dravec, schopný ulovit třeba i malé žraloky. Přesto si jej automaticky nespojujeme s ničím, co by mělo vzbuzovat hrůzu, za což delfíni vděčí evoluci. Jak totiž prozrazuje zachovalá zkamenělina lebky jejich předchůdců, před několika desítkami milionů let byste si na delfína sáhnout patrně nechtěli.

Mohlo by vás zajímat: Delfíni mají podle nové studie podobné osobnostní rysy jako lidé

Lebka jednoho z prapředků dnešního delfína byla na Novém Zélandu nalezena už roku 1998. Druh byl pojmenován Nihohae matakoi, což je složenina maorských slov zuby, kývání, tvář a ostrý. Tento popis pak dává jasně najevo, co že to vědci na přelomu tisíciletí vlastně našli a jak delfín vypadal. „Lebka a čelist tohoto delfína jsou výjimečně dobře zachované a poskytují skvělý vhled do jeho možných potravních návyků,“ sdělila paleontoložka Ambre Coste magazínu IFL Science. Sami se můžete podívat, že čelist tehdejšího delfína je rovněž poseta zuby, na přední části čelisti ale vystupují ven a přichází s otázkou, jak je N. matakoi používal, případně jak lovil.

Jak probíhal lov?

„Domníváme se, že mohl rychle kývat hlavou ze strany na stranu, aby kořist poranil nebo omráčil a usnadnil její chycení a sežrání, jak je tomu u pilounů," vysvětlila Coste. „Předpokládáme, že lovil malou kořist s měkkým tělem, jako jsou chobotnice, protože na žádném ze zubů nejsou známky opotřebení,“ dodala paleontoložka. Vysvětlila také, že tento poznatek vedl k přesvědčení, že N. matakoi neprohrabával písek a současně nepoužíval přední zuby kvůli jejich plochému profilu k uchopení kořisti, ale právě k jejímu omráčení či zranění rychlým pohybem celé hlavy do strany.

Autoři studie dále uvádí, že další zkoumání pomocí počítačových modelů a důkladnější analýzy současných druhů a dalších exemplářů ozubených velryb přispěje k pochopení evoluce zubů podobných tesákům u kytovců. Delfíni ostatně fascinují lidi už po staletí, ale výzkumy jako tento nám ukazují, kolik toho ještě zbývá objevit o jejich dávných předcích. „Pro mě je jedním z úžasných aspektů paleontologie, že nám ukazuje, jak hodně se toho o světě přírody stále ještě můžeme dozvědět a že příroda dokázala tolik skvělých a neobvyklých věcí, které bychom si sami ani nedokázali představit," dodala paleontoložka Coste.

Zdroj: IFL Science