Delfíni mají podle nové studie podobné osobnostní rysy jako lidé

Co mají delfíni společného s lidmi? Zdroj: iStock

U delfínů je stejně jako u primátů patrná zvědavost a potřeba socializace.

Prostředí, ve kterém se delfíni vyvinuli, nemůže být odlišnější od našeho. Přesto se zdá, že s nimi máme společného mnohem víc, než jsme čekali. Potvrzuje to studie, která zkoumala celkem 134 delfínů z celého světa. Šlo o delfíny chované v zajetí a dotazník, který jejich osobnosti pomohl vědcům rozklíčovat, vyplňovali lidé, kteří se o tyto mořské savce dennodenně starají.

„Delfíni byli pro takovouto studii ideální, vzhledem k tomu, že jsou stejně jako primáti inteligentní a sociální,“ vysvětlil autor studie, doktor Blake Morton z britské University of Hull. „Měli jsme hypotézu, že pokud faktory jako inteligence a družnost přispívají k formování osobnosti, delfíni by se v tomto ohledu neměli od primátů moc lišit.“

Delfíni jsou jedni z nejinteligentnějších savců světa Zdroj: iStock

Velká pětka osobnostních rysů funguje i u lidoopů

Jak ale vlastně definujeme lidské osobnostní rysy? Vědci se v moderní době orientují podle takzvané Big Five. Jsou to otevřenost, přívětivost, svědomitost, extraverze a neuroticismus. Tyto rysy můžeme najít a na škále vyhodnotit u každého člověka. A to bez ohledu na jakékoli vnější vlivy nebo prostředí, ve kterém se pohybuje. Řada studií už potvrdila, že tyto rysy lidé do jisté míry sdílejí s primáty. Vědci ale dodnes dobře nechápou, proč se naše chování pohybuje pouze v mantinelech těchto pěti faktorů.

I sociální chování delfínů je podobné jako u primátů Zdroj: iStock

Podobnost s delfíny pravděpodobně nebude čistě náhodná

„Jedním ze způsobů, jak to zjistit, je právě srovnání lidí s jinými zvířaty – pochopit, co sdílíme a proč,“ říká Morton. Právě proto se rozhodl zaměřit nejnovější studii na delfíny. „Delfíni, stejně jako primáti, mají mozky o poznání větší, než jejich tělo potřebuje k běžnému fungování. Tento nadbytek mozkové hmoty laicky řečeno stojí za jejich inteligencí a inteligentní druhy jsou velmi často zvědavé.“

Studie sice prokázala, že naše a delfíní osobnostní rysy jsou si podobné, Morton ale zdůrazňuje, že nejsou úplně stejné. To však vědci ostatně ani nečekali. Od podobných studií si slibují především to, že jednou dokážou odpovědět na otázky, které po výzkumu psychologie primátů zůstaly dosud nezodpovězené.