Prach ze Sahary zasáhl Karibik, změnil barvu oblohy a paradoxně snížil hrozbu hurikánů

Kubánští policisté v Havaně nosí roušky nejen proti koronaviru, ale i proti všudypřítomnému prachu ze Sahary. Zdroj: AP/Ramon Espinosa

Ohromné množství prachu a jemného písku pocházejícího ze Sahary překročilo Atlantský oceán a v nevídané míře zakrylo oblohu nad ostrovy v Karibiku. Podle odborníků se takhle daleko dostal jemný saharský prach naposledy před půl stoletím.

Tropickou modř oblohy v Karibiku vystřídaly hnědé odstíny, což kromě snížení viditelnosti na méně než 8 kilometrů vyvolává hlavně při východu a západu Slunce na obloze nečekané vizuální efekty. Ty budou moci brzy pozorovat i obyvatelé jihovýchodu Spojených států, kde by mohla zasáhnout největší prachová bouře za posledních několik desetiletí.

Podívejte se, jak se prach blíží k území Spojených států:

SAHARAN DUST RETURNS! We expect to see dusty skies and brighter sunsets heading into the weekend as another plume of dust from the Sahara makes a huge trek across the Atlantic. #wfaaweather pic.twitter.com/JwPYUdHBtO
— Pete Delkus (@wfaaweather) June 22, 2020

Prach jako zabiják hurikánů?

Kromě vizuální stránky má prach ze Sahary i další důsledky. Podle meteorologa CNN Tylera Mauldina přítomnost miniaturních částic prachu a písku v ovzduší značí suchý vzduch, který je hlavním nepřítelem hurikánů. „Hurikán suchý vzduch nenávidí, pro svůj vznik potřebuje teplé, vlhké a klidné prostředí.“

Sahara - prach

To by byla dobrá zpráva. Období hurikánů v Atlantiku trvá každoročně od 1. června do 30. listopadu, přičemž pro letošní sezónu americké instituce předpovídají mírně nadprůměrnou aktivitu tropických bouří a hurikánů. Nasvědčoval by tomu i vznik dvou tropických bouří (Arthur a Bertha) ještě před začátkem období hurikánů v květnu 2020, což se stalo naposledy před osmi lety. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve své předpovědi z 21. května 2020 očekává pro letošek 13-19 tropických bouří, 6-10 hurikánů a 3-6 velkých hurikánů.

Ohromné mračno prachu na ekosystém Atlantiku potom má ještě jeden efekt – díky značnému podílu minerálů a železa obohacuje svrchní vrstvu oceánu a tvoří tak vítané doplnění živin potřebných pro rozvoj fytoplanktonu.

Kolik prachu je v atmosféře?

Prach a jemný písek se do atmosféry dostává průběžně a odhaduje se, že se ho ročně v atmosféře objeví od 200 milionů do 5 miliard tun. V každém okamžiku se v zemské atmosféře nachází 20 milionů tun prachu, jeho množství ale podléhá velkým sezonním výkyvům.

Sahara - prach2 Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

Podíl prachu v atmosféře se mění také meziročně, a to i v souvislosti s oceánskými klimatickými jevy. Například transport ohromných mas saharského prachu přes Atlantik ovlivňuje Severoatlantickou oscilaci (zjednodušeně změny tlaku vzduchu v severním Atlantiku) nebo jev El Niño, který ve spojení s takzvanou jižní oscilací představuje komplexní kolísání celosvětového klimatického systému s periodou 3 až 10 let.

Jak dlouho se prach v atmosféře udrží, záleží na velikosti jeho částeček. Prachové částice o velikosti 0,1-1,0 mikrometr mohou cirkulovat 20 a více dnů, větší částice o velikosti 5-10 mikrometrů spadnou obvykle do 24 hodin.

Odkud prach pochází?

Největším zdrojem prachu v atmosféře je Sahara, jmenovitě pak oblast Čadského jezera, která leží přímo pod subtropickým tryskovým prouděním (jet stream) kolem 30. stupně severní šířky. Mezi další významné jednotlivé zdroje prachu se řadí čínská poušť Taklamakan, část Arabského poloostrova, Írán, pobřeží Kaspického moře, bezodtoké slané Eyreovo jezero v jižní Austrálii a oblast kolem Velkého Solného jezera v Utahu.

Všechny tyto oblasti se nacházejí v nízké nadmořské výšce a jsou obklopeny horami, v nichž pramení řeky přinášející do nízko položených pánví množství sedimentů. Dalším předpokladem pro uvolnění prachu do atmosféry je pak absence vegetace a plochý reliéf krajiny.