Poznáte dub letní od zimního? Je to jednodušší, než si možná myslíte

Dub letní (Quercus robur) můžete odlišit od zimního, když se podíváte na jeho listy. Ty mají velmi krátký řapík a někdy vůbec žádný, zatímco na dubu zimním (Quercus petraea) může být řapík až 3 cm dlouhý. Takže i v zimě, když najdete na zemi suché listy, snadno určíte, jestli je to dub zimní nebo letní. Jiný způsob, jak identifikovat dub letní, je podle žaludů, které visí na dlouhé stopce, zatímco u dubu zimního nemají téměř žádné stopky.

Duběnky ve středověku umožnily výrobu inkoustu

Je ale ještě jeden způsob, jak můžete dub letní poznat – je to díky malé hnědé kuličce nazývané duběnka, která roste jen na dubu letním. Duběnka není ovoce ani žádný oříšek. Jedná se o druh hálky, tedy útvaru, který se vytvoří na stromě působením jiného organismu, například hmyzu, houby, bakterie nebo roztoče. V případě duběnky je původcem malá vosička, která naklade vajíčko na spodní stranu listu dubu. Z něj se pak vylíhne larva. Jak larvy rostou, dochází k chemické reakci se stromem a vytvoří se malá kulička. Larva zůstává uvnitř, dokud není dospělá.

V minulosti lidé tyto dubové kuličky sbírali. Pomleli je na prášek, který potom máčeli ve vodě. Po přefiltrování dostali hnědou tekutinu, kterou smíchali se síranem železnatým a arabskou gumou, čímž vznikl inkoust.

Duby se rozmnožují velmi opatrně

Dubu trvá asi 50 let, než se může začít rozmnožovat, potom ale může rodit žaludy stovky let. Duby používají sofistikovanou strategii. Kdyby rodily stejný počet žaludů každý rok, taky by je ptáci, kteří jsou na nich závislí, všechny snědli.

Místo toho používá dub zvláštní trik – urodí mnoho žaludů jednou za pár let. Ptáci jsou překvapeni touto nečekanou štědrostí, naplní si žaludky a zbytek si zahrabou do zásoby. Jakmile jsou žaludy zahrabány, mohou začít růst. Vytvořit žaludy znamená vyvinout velké úsilí, takže během „žaludových roků“ duby moc nerostou. Všechnu svou energii vkládají do reprodukce.

Naše památné duby

Dub Karel, také známý jako Dub Karla IV., je jeden z nejstarších a nejmohutnějších památných stromů v Praze. Roste u zámku v Kolodějích a údajně pamatuje i Karla IV. Nejspíš je ale o něco mladší.

věk: 550 let, obvod: 734 cm (2011)

Svatováclavský dub (také známý jako dub sv. Václava nebo Tisíciletý dub) je považovaný za jeden z nejstarších dubů v ČR. Roste ve Stochově u Kladna.

věk: 700–900 let, obvod: 782 cm (2003)

Valdštejnův dub nedaleko hradu Lukov je zřejmě nestarším dubem Zlínska. Roste v lesním porostu asi 40 metrů jižně od samotného hradu.

věk: 250–300 let (podle pověsti 413 let), obvod: 525 cm (2009)

ZDROJ: Gardens Illustrated