Pieniny: malé, ale krásné. A hlavně kousek od hranic

Každé roční období má v Pieninách své kouzlo, ale podzim je rozhodně nejbarevnější. Zdroj: Topi Pigula

Jen kousek od našich hranic leží pozoruhodně malebné místo – a je velká záhada, proč sem nejezdí čeští turisté.

"Jakmile bychom se oženili, okamžitě musíme s touto prací skončit," říká švarný převozník splouvající se svým vorem Dunajec na slovensko-polské hranici v Malopolském vojvodství. Nelže?

Chcete chlapa? Běžte na plť

Pltě jsou vlastně široké lodičky vzdáleně připomínající vory, kterými je možné splout průlom Dunajce a přitom obdivovat až 300 metrů vysoká vápencová bradla. Těžko říct, zdali několikrát převozníkem zopakovaná informace o tom, že pro výkon tohoto povolání musí být svobodným mládencem byla cílená na některou z turistek....

Mužské komentáře o diskriminaci ženáčů jej nechávaly chladným. Věděl své. Prý se musí snažit, aby mu v zimě, kdy neprovází, měl kdo uvařit, ale oženit se nesmí. Zdejší národní park s rozlohou pouhých 23,5 km2 je druhým nejmenším v Polsku, ale to ani v nejmenším neznamená, že by neměl co nabídnout. Není to jen Dunajec a zdejší, pro rybáře tak atraktivní, až 20 kilo těžké hlavatky, ale i celá plejáda další ryb, jež lákají rybáře z poloviny Evropy.

Park navazuje na stejnojmenné chráněné území ležící na Slovensku, ostatně právě Dunajec je tady hraniční řekou, takže milovníci geografie mohou během plavby obdivovat bíle svítící hraniční kameny obou států. Přitom plují přímo středem řeky, tedy po hranici. Dunajec, který se před Krakovem vlévá do Visly, sbírá většinu povrchových vod parku a pro běžné návštěvníky je hlavní atrakcí.

Nejprobádanější

"Z přírodovědeckého hlediska paří Pieniny k nejprobádanějším oblastem Polska, výčet fauny se zásluhou důkladných entomologických studií pohybuje hodně přes 10 000 druhů," píší autoři publikace Národní parky Evropy. Deset tisíc druhů!!! K tomu, aby si člověk uvědomil, jak fantastické je to číslo, stačí, aby si pokusil vzpomenout na pouhých deset druhů zástupců hmyzu. Ke dvacítce se běžný laik většinou nepropracuje. Podobný testík si zkuste s ptáky, jichž tady ornitologové zaznamenali okolo 160 druhů.

Ačkoli oficiální vyhlášení parku se vztahuje k roku 1932, první rezervace tady byla vyhlášena od 10 let dříve, kdy se chránilo bezprostřední okolí ruin hradu v Czorsztynie. Vyplatí se zmínit zdejší endemity, tedy organismy nevyskytující se nikde jinde na světě. Nikoho asi nepřekvapí, že nesou jméno Pienin. Taraxacum pieninicum je na první pohled "obyčejnou pampeliškou", ovšem Červená kniha polských Karpat udává pouhopouhé dvě populace s celkových počtem 32 rostlin. Právě díky velmi bedlivým průzkumům byla tato pampeliška odlišena od svých příbuzných a rozšířila genový potenciál zdejších ekosystémů.

Erysimum pieninicum roste sice kousek od slovenských hranic, ale jako správný "lokálpatriot" se zatím za Dunajec příliš neodvažuje. Jde o poměrně otužilou rostlinu ovládající nadmořskou výšku mezi 500 and 790 metry. "Jde v Polsku o velice vzácnou rostlinu známou pouze z několika lokalit v pohoří Pienin. Odhadovaná populace je 5000 jedinců," upřesňuje informace o tomto žlutě kvetoucím unikátu Světový svaz ochrany přírody.

Nejvyšší v Polsku

Autor: Topi Pigula Od roku 1985 publikoval stovky článků a fotografií v širokém spektru periodik: Koktejl, Inmagazín Hospodářských novin, Mladá fronta, Lidové noviny, Bionoviny. Má na kontě několik vlastních fotografických výstav autorských i spoluautorských u nás i v zahraničí. Zároveň se autorsky podílel na čtyřech knihách (Krkonošská čítanka, Čítanka z Jesenicka, Bioindikace a biomonitoring, Na cestě1). Ačkoli pod národním parkem si většina lidí představí přírodu, nelze pominout ani lidskou činnost, historii a kulturu v oblasti. Skalní bradla lákala ke stavbě hradů. Je libo nějaké "nej"? Z hlediska nadmořské výšky je v Polsku nejvýše postaveným hradem právě ten Pieninský. Ruiny, byť některé zdi jsou odborně zpevněné, lákají návštěvníky, jejichž bezpečnost zajišťuje kovové zábradlí.

Hrad sloužící k obraně byl vystavěn z místního vápence a z hlediska užívání i obléhání měl jednu zásadní výhodu: vlastní pramen vody. Obrana před "cizáky" byla na místě, protože jedním z důvodů jeho existence byl i úkryt před nájezdy Tatarů. Hrad existoval již ve 14. století, je zmiňován v literárních dílech té doby.

A jak je to se svobodou místních plťařů? Zkuste se pravdy dopátrat sami, ten náš tvrdošíjně trval na tom, že jakmile by se oženil, musel by si hledat novou práci.