Parazit, který ze svého hostitele udělá hlupáka. Doslova!

Bakterie, která ničí celé populace

Rod této bakterií rodu Wolbachia byl poprvé identifikován v roce 1924 Marshallem Hertinhem a S. Burtem a jak se následně ukázalo, jedná se o jednu z nejčastějších parazitických bakterií. Jedna ze studií uvádí, že 16 % neotropického hmyzu je nakaženo některým druhem z rodu Wolbachie. Co všechno umí, popisuje Ivan H. Tuf v časopise Vesmír: „Nejenže nakažený samec nedokáže zplodit potomstvo, nejenže napadené samice se nadále rozmnožují výhradně partenogeneticky (bez přítomnosti samce, pozn. autora), nejenže feminizuje potomstvo nakažených samic (tj. synové se vyvíjejí jako fenotypové samice neboli v silně promořených populacích se samci prakticky nevyskytují), ale teď už víme, že způsobuje také poškození paměti.“

Drobná drobněnka

Pod slovem drobněnka si laik představí něco skutečně malého, entomolog pod tímto jménem pozná jeden z nejmenších hmyzáků světa. Drobněnky rodu Trichogramma dorůstají do velikosti zhruba půl milimetru a jsou známé zejména jako parazitoidi vajíček pestré palety motýlů. U nás jsou pro použití v ochraně rostlin registrovány druhy T. brassicae, T. pintoi a T. evanescens, zatímco ve Švýcarsku byl od roku 1975 masově chován druh T. evanescens, jenž je od roku 1978 využíván v boji proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis). Do rodu Trichogramma řadíme v Evropě přibližně 50 druhů.

Parazit ničí paměť

Odborný časopis Insect Science vydal studii zaměřenou na chování drobněnek, které byly Wolbachií nakažené „Současná studie provedená s cílem porovnat schopnost učení a trvání paměti u 2 skupin drobněnek druhu Trichogramma brassicae: 1 neinfikovaného a 1 infikovaného Wolbachií.“ Podstata pokusu tkvěla v tom, že se samice drobněnky naučily vyhledávat vajíčka na nich parazitují podle vůně. Vědátoři použili vůni citronu a máty.

Poznat a hlavně zapamatovat si podle vůně místo, kde se dá parazitovat, se vyplatí. Víte, kam se máte vrátit. Ukázalo se, že nenakažené drobněnky na tom byly mnohem lépe, než nakažené. Zatímco nenakažené drobněnky byly schopné udržet informaci 23,8 a 21,4 hodiny po „ovonění“ mentolem a citronem, nakažené to zvládaly jen po dobu 18,9 a 16,2 hod.

Co bakterie získá?

Obecně platí, že pokud parazit, v tomto případě Wolbachie, nakazí hostitele, musí z toho něco mít. Co z toho bakterie má? Vědci spekulují, že zmatená vosička netrefí zpět k místům motýlích vajíček a začne v přírodě hledat další zdroje. To v praxi znamená, že spolu s nimi se do nových míst bude dostávat i bakterie usazená v jejich tělech. Nakažené partenogeneticky se rozmnožující samice se svými budoucími potomky, taky samicemi, tak osídlí nová území. A Wolbachie žije dál. Parazitismus je totiž nejúspěšnější životní strategie.

Text: Topi Pigula