Nejtěžší jedovatý had Austrálie požírá jiné hady. Podívejte se, jak mu cizí kousnutí vůbec nic nedělá
Nejnebezpečnější hadi světa S1 (1) - Pakobra australská vs taipan menší
Houževnatost a odolnost kráčejí ruku v ruce s širokým záběrem kořisti. Pakobra australská je nejtěžším hadem Austrálie a neštítí se požírání jiných hadů.
Pakobra australská je nejběžnějším hadem kontinentu, což můžeme přičítat její dovednosti adaptovat se na jakýkoli druh prostředí. Nevadí jí ani krajina, která prošla lidskou úpravou, například pšeničná pole. Schopnost přežít se ale nevztahuje pouze na možnost žít téměř kdekoli, tento až třímetrový a až 6 kg vážící had (v Austrálii je ostatně nejtěžší) disponuje také imunitou vůči jedům jiných hadů, což vede k pestrému jídelníčku.
Pakobra australská Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pakobra australská Zdroj: iStock
Pakobra australská se dokáže přizpůsobit každému biotopu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pakobra je nejběžnější australský had Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Velkou výhodou je jí odolnost proti jedu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pakobra australská požírá i jiné hady Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Odolný kanibal
Tento had se živí ptáky, žábami, různými malými savci, preferuje ovšem plazy. Protože si díky své imunitě nic nedělá ani z uštknutí, nepohrdne také jinými hady. V pořadu Nejnebezpečnější hadi světa na Prima Zoom názorně uvidíte, jak pakobra poměrně bez obtíží zkonzumuje taipana menšího, jednoho z nejjedovatějších hadů světa. Protože jí nijak neuškodí ani jed vlastního druhu, nebývá nijak výjimečné, když pakobra hoduje nad jinou pakobrou.
Čtěte také: Kobra pokousala malého chlapce, ten se do ní také zahryzl. Had souboj nepřežil
Jed pakobry obecně nepatří k těm nejnebezpečnějším. Ačkoli rozkládá červené krvinky, narušuje buněčnou strukturu, poškozuje svaly a vůbec je pro člověka nebezpečný, zřídkakdy vede uštknutí ke smrti. Byť by se mohlo zdát, že pakobra australská je pro svou houževnatost neohroženým tvorem, jednomu zvířeti by se měla vyhnout. Invazivní druh žáby zvaný ropucha obrovská, která se v Austrálii objevuje od třicátých let dvacátého století, má tak silný toxin, že pakobra umírá hned, jak ji pozře.
Zdroj: Australian Museum