V Africe razantně ubývá oslů. Může za to čínská medicína a nový koronavirus

Když je něco všelék – od tygřích kostí přes šupiny luskounů až po oslí kůže –, musí to zabírat i na COVID-19. Tak tomu alespoň věří někteří Číňané.

Oslí želatina ejiao

O tradiční čínské medicíně, která je představována jako holistická, se šíří celá řada mýtů. Faktem ale zůstává, že si libuje v preparátech z živočišných druhů, které jsou často považovány za ohrožené. A nejde jen o tygry nebo nosorožce, kteří tvoří pouze mediální špičku ledovce. Osel mezi ně na první pohled nepatří, ale to se může změnit. Náhlé zvýšení poptávky po oslích kůžích sice dalo práci oslím řezníkům, prudce však snížilo populace oslů zejména v Africe.

Želatina by měla být připravována z čerstvě poražených kusů, nicméně pro nedostatek kůží se někdy nahrazovala (padělala) kůžemi z vepřů, což znalci dokázali rozlišit podle chuti. Vyrobená tuhá želatina se rozpouští v horké vodě nebo alkoholu a má pomáhat na celou řadu chorob. Od chudokrevnosti po problémy s početím. A nově prý zabírá i na tolik rozebíraný koronavirus.

Čína nakupuje

Můžeme si o Číně myslet leccos, ale rozhodně nelze podceňovat její ekonomickou sílu. Zejména střední třída má nyní možnost dovolit si dražší „léky“, a kde je poptávka, tam je i (často nelegální) nabídka. Clo na dovoz oslích kůží se snížilo z 5 % na 2 %, což dále podporuje obchod čínských obchodníků a spekulantů.

Problematiku zabíjení oslů v souvislosti z léčivem (včetně COVID-19) zmiňuje i respektovaný časopis Nature Human Behavior, který vydal článek s názvem COVID-19 and the crisis of national development. V něm se doslova píše: „Reakce afrických vlád se rozdělily do dvou táborů: Buď se rozhodly pro zákaz obchodu za účelem ochrany stávajících venkovských ekonomik, kde jsou osli důležitými nosiči břemen, nebo se snaží zřídit oslí jatka.“ Příkladem prvého přístupu budiž například Keňa, na druhé, jatečné straně, stojí například Namibie. Výsledkem je, že populace oslů, a to jak v péči člověka, tak v divoké přírodě, prudce poklesly.

„V Číně bylo asi 11 milionů oslů, ale jejich počet za posledních 20 let klesl na 6 milionů,“ píše na svých stránkách organizace The Donkey Sanctuary, která situaci oslů ve světě pečlivě sleduje. Prestižní magazín Science pak dodává další údaj: „Podle nové zprávy se v Brazílii mezi lety 2007 a 2017 snížil počet oslů o 28 %.“

Ejiao je v historii čínské medicíny pevně ukotvena po tisíce let, takže změnit její pozici (bez ohledu na aktuální situaci oslů ve světě) v podstatě nejde. Je to podobné jako s rohy nosorožců. Jejich složení (keratin) je sice stejné jako u lidských nehtů, které nikdo za zázračně léčivé nepovažuje, ale přesto je situace nosorožců ve světě kritická. Oslové na tom tak zle zatím nejsou, existuje však reálný předpoklad, že pokud se posílí „léčivý mýtus“ oslí želatiny, a se zároveň zesílí obavy z onemocnění na COVID-19, nebudou mít osli na růžích ustláno.