Obrovský sklípkan má extrémně chlupaté nohy. Fotka jeho celého těla je noční můrou arachnofobiků
Sklípkani obecně patří k největším suchozemským bezobratlým živočichům, existuje jich ovšem mnoho druhů, které se mezi sebou velikostí odlišují. Nově objevený druh patří ke sklípkanímu rodu Trichopelma, ve kterém vyniká jak velikostí, tak chlupatostí.
Vědci na nový pavoučí druh Trichopelma grande narazili v kubánském národním parku Viñales. S největším ze sklípkanů, až 35centimetrovým Theraphosa blondii, se velikostí sice poměřovat nemůže, mezi ostatními příslušníky rodu sklípkanů Trichopelma je ovšem se svými 11 centimetry doslova obrem.
Neue Riesen-Vogelspinne auf Kuba entdeckt
— Kubakunde (@kubakunde) November 19, 2024
Wissenschaftler haben in Westkuba eine neue Art der Vogelspinnenart entdeckt: Trichopelma grande. Die größte Vertreterin ihrer Gattung besticht durch dichte Behaarung und ein markantes Streifenmuster. Mit modernster DNA-Analyse ident… pic.twitter.com/80zwSERuIz
Překvapivý způsob života
Nově objevený pavouk je neobvyklý ve více ohledech. Jeho tělesné znaky, a zejména jeho nadměrná chlupatost, totiž odpovídají spíše druhům sklípkanů žijících na stromech. Stromoví sklípkani žijí v pralesích a hnízda si staví v korunách stromů. Chloupky jim pomáhají lépe přilnout k větvím a kůře.
Tento druh si ale naopak buduje příbytek s pastí podobnou padacím dvířkám, ve kterém číhá na svou kořist. A tento příbytek si staví na zemi, v pralesním podrostu. Vědci spekulují, že chloupky mohou sloužit jako kamufláž mezi listy a mechem, anebo zlepšovat smyslové vnímání potřebné k tomuto druhu lovu. Případně mohou chlupy sloužit i jako extra ochrana před predátory. Jistí si ale nejsou – i proto, že zatím objevili jen několik jedinců tohoto druhu a všichni byli samci.
Jelikož jde o endemický druh, odborníci znovu upozorňují na důležitost ochrany regionu Viñales a jeho unikátního ekosystému. Oblast patří k biologicky nejrozmanitějším regionům na Kubě, přesto je ale odlesňována a čelí mnoha dalším problémům spojeným s lidskou činností.
Zdroj: Journal of Natural History, Phys.org, ResearchGate.
Video, které jste mohli minout: Hlemýžď oslizne predátora a dá se na útěk. Podívejte se na adrenalinový zvířecí duel