Extrémně jedovatý pavouk způsobuje dlouhou a bolestivou erekci. Pak často následuje smrt
Země: Základy naší planety (1) – Palovčík brazilský
Agresivnějšího pavouka na světě jen tak nenajdete. Otrava jeho jedem má mučivý průběh.
Jeden z nejjedovatějších pavouků na světě se objevuje v tropických oblastech Jižní Ameriky. O prvenství mezi jedovatými pavouky se dělí se sklípkancem australským, nicméně se dočkal o něco větší slávy díky nešťastnému incidentu z roku 2017. Tehdy se pavoučí kokony tohoto predátora objevily mezi banány v supermarketu německého města Simmern, a protože to nebylo zdaleka poprvé, co pavouk vycestoval do zahraničí v krabicích s tímto ovocem, je známý pod přezdívkou banánový pavouk. Oficiálně se ale nazývá palovčík brazilský a je pověstný svou agresivitou a prudkým jedem.
Palovčík brazilský Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Velký může být i osmnáct centimetrů Zdroj: iStock
Takto palovčík brazilský reaguje na nebezpečí Zdroj: iStock
Kokony si dělá i na banánových listech Zdroj: iStock
Domovem thoto agresivního pavouka je například Brazíli Zdroj: iStock
Takto útočně reaguje na nebezpečí Zdroj: iStock
Takovýto kokon na banánu nevěstí nic dobrého Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Palovčík brazilský má velice dobré maskování Zdroj: iStock
Banánový pavouk neboli palovčík Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Čtěte také: V rakouském obchodu našli nejjedovatějšího pavouka světa. Kousnutí způsobuje křeče i smrt
Pavoučí teror
Jed palovčíka brazilského, PhTx3, napadá nervovou soustavu a způsobuje dvojité vidění, nepravidelný srdeční tep a dlouhou, bolestivou erekci neboli priapismus. Právě kvůli tomuto účinku vědci zkoumají určité aspekty pavoučího jedu. „Jed používáme pouze pro studium vlastností jeho molekul,“ vysvětluje Maria Elena de Lima z institutu Universidade Federal de Minas Gerais, kde zkoumá molekuly způsobující priapismus napadených.
Priapismus ale není to nejhorší, co může napadeného člověka potkat. Pokud není do hodiny podán protijed, končí fyzické utrpení smrtí. Palovčík brazilský přitom pro kousnutí nejde daleko, až 18 cm dlouhý pavouk se při sebemenší známce nebezpečí postaví na zadní nohy a rovnou zaútočí. V pořadu Země: Základy naší planety na Prima ZOOM uvidíte, jak blízko může mít například skupina nosálů k záhubě, když zabloudí na palovčíkovo území. Mohou mluvit o velkém štěstí, protože je palovčík brazilský pověstný svou agresivitou a ročně kousne až 4 000 lidí.
Zdroje: Greek Reporter/National Geographic