Nesmrtelný tvor „cestuje časem“. Místo stárnutí dokáže omládnout

Vědci už nějakou dobu vědí, že se při hledání pohádkových fenoménů nesmrtelnosti a věčného mládí musejí obracet na žahavce. Nejznámějším tvorem, který má schopnost se z dospělého jedince vrátit do stádia polypu, je takzvaná Medúza Benjamina Buttona, Turritopsis dohrnii. Přečíst si o ní víc můžete například v tomto článku.

Jde ovšem o nesmírně jedinečnou schopnost… nebo to si alespoň odborníci mysleli, dokud se přímo před objektivy jejich kamer neproměnila zpět v larvu jedna z velice běžných žebernatek, Mnemiopsis leidyi. Na fascinujícího tvora se můžete podívat tady:

Zranění i stres řeší „omládnutím“

Bioložka Joan J. Soto-Angelová ve své laboratoři žebernatky Mnemiopsis leidyi chovala ke zcela jiným výzkumným účelům, když jí náhle jeden dospělý jedinec zdánlivě zmizel z nádrže. Místo něj se v akvárku objevila larva. Soto-Angelová proto přišla se sérií testů a experimentů, kterým s vědeckým partnerem Pawelem Burkhardtem celkem 65 těchto žebernatek následně podrobili. A nestačili se divit.

Čtěte také: Záhadný tvor zamořil britské břehy. Dechberoucí „portugalský bojovník“ může i zabít

Z 65 žebernatek celkem 13 prokázalo úplnou reverzi z dospělce na larvu. Tyto larvy měly charakteristické zaoblené tělo, dvě plně vytvořená chapadla a postrádaly laloky a boltce, které jsou pro dospělé žebernatky typické. U dalších sedmi žebernatek se vyvinula chapadla, ale boltce a laloky absorbovaly pouze částečně.

„Skutečnost, že jsme našli nový druh, který používá tento zvláštní ‚stroj na cestování časem‘, vyvolává fascinující otázky o tom, jak je tato schopnost ve zvířecím stromu života rozšířená,“ uvedla Soto-Angelová.

Žebernatky patří k jedné z nejstarších živočišných linií, objevily se už zhruba před 600 – 700 miliony lety. Je o nich známé, že se mohou rozmnožovat už v larválním stádiu, čímž se značně stírají hranice mezi „dětstvím a dospělostí“.  Druh Mnemiopsis leidyi původně pochází z vod kolem Spojených států, ale podnikl úspěšnou invazi do evropských moří. Jde o velice drobné, ale aktivní dravce, kteří se živí zooplanktonem.

Zdroj: University of Bergen, PNAS, ScienceDirect.

Video, které jste mohli minout: Má unikátní jed, na který nejde vyrobit protilátka. Nebezpečný mořský tvor může zabít i člověka