K největšímu vodopádu na světě se nikdy nedostanete. Gigantická masa vody je ukrytá
Největším vodopádem na planetě překvapivě nejsou Viktoriiny vodopády, jak jste se možná učili v zeměpisu. Ten skutečně největší vodopád, který leží mezi Grónskem a Islandem, byste ale navštívili jen těžko.
Slavné Viktoriiny vodopády na řece Zambezi v Jižní Africe jsou skutečně dechberoucí. Široké jsou 1800 metrů a voda padá ze 120 metrů vysokého útesu do 140 metrů hlubokého kaňonu. Salto Angel ve Venezuele sice není tak široký, zato hluboký je skoro kilometr! Jeho výška čítá neuvěřitelných 979 metrů. Není divu, že oba tyto vodopády ročně navštíví tisíce turistů.
Ten doopravdy největší vodopád ze všech, které na planetě máme, by tyto dva obry bez problémů strčil do pomyslné kapsy; je dokonce větší než oba dohromady. Návaly turistů u něj ale nečekejte. Nachází se totiž pod vodou.
Studená a teplá voda
Mezi Grónskem a Islandem, v hlubinách Dánského průlivu, je vodopád vytvořený rozdílem teplot. Chladnější a hustší voda ze Severských moří se setkává s teplejší vodou z Irmingerova moře. Chladná voda rychle klesá a teče pod méně hustou vodu ze západu po obrovském útesu dolů ke dnu.
Podmořský vodopád v Dánském průlivu Zdroj: NOAA
Katarakt je obrovský. Jeho výška činí víc než tři a půl kilometru, přesně 3505 metrů, a každou vteřinu jím proteče množství vody odpovídající 3,2 milionům kubických metrů. V termínech, které si lze představit, je to objem jedné a půl Velké pyramidy v Gíze.
Přesto, kdybyste se potopili do ledové vody a podívali se na tento přírodní div vlastníma očima, pravděpodobně byste neviděli nic zajímavého – vodopád je tak široký a rozlehlý, že teče rychlostí jen nějakých 50 centimetrů za vteřinu – 1,8 kilometru za hodinu. Rychleji běhají i batolata.
Pokud jste zvyklí o věcech přemýšlet trochu do hloubky, možná vás teď napadne, jak byl tenhle podvodní vodopád vůbec objeven. Bylo to díky mořským biologům. Jeho ohromná hnací síla je totiž klíčová pro místní mořský ekosystém, a dokonce i globálně – je totiž součástí systému hlubokomořských proudů známého jako Atlantická meridionální cirkulace neboli AMOC. Ten je zásadní pro planetární klimatickou stabilizaci a slouží také k distribuci kyslíku, živin a organické hmoty. Takže pro důkladné prozkoumání a přesné změření kataraktu v Dánském průlivu existoval pro vědce velice pádný důvod.
Čtěte také: Zářivý úspěch české astronomie: Akademik objevil kometu, naposledy se to podařilo před 24 lety
Bohužel, AMOC kvůli klimatické krizi zpomaluje. A pokud se jednou zastaví, což je možnost, která reálně hrozí (a znamenala by mimo jiné zásadní změny v evropském klimatu a kolaps mnoha ekosystémů), zastavil by se i tento obří podmořský vodopád.
Zdroj: NOAA, Live Science, Universitat de Barcelona.
Video, které jste mohli minout: Dinosauři nebyli prvními monstry pravěku. Podívejte se, jaké obludy vládly Zemi před nimi.