Největší tvor všech dob: Gigantická velryba si nárokuje první místo, plejtvák je oproti ní mrňous

Podle studie zveřejněné v časopise Nature vážil Perucetus colossus třikrát víc než největší žijící velryba, kterou je plejtvák obrovský. Ten dosahuje váhy téměř 150 tun. Prehistorický kytovec tak vážil podobně jako 5 000 lidí nebo jako 30 afrických slonů. Tým vědců předpokládá, že kvůli své vysoké hmotnosti Perucetus colossus plaval velmi pomalu, přičemž se jeho pružné tělo od hlavy k ocasu podélně vlnilo podobně jako u anguiliformních neboli holobřichých ryb, mezi něž patří i náš úhoř říční.

Una ballena de hace 40 millones de años, el animal más pesado que haya habitado la Tierra. Encontrado en un desierto peruano, solo el esqueleto del ‘Perucetus colossus’ pesaba más de siete toneladas, el triple que el de la ballena azul https://t.co/bGLYCPhf0c pic.twitter.com/wPmmG4WECs

— EL PAÍS (@el_pais) August 7, 2023

Mohlo by vás zajímat: Největší zvíře světa už téměř nenajdete. Proč mu lidé stále nedopřejí klid?

Kosti velrybího giganta jsou navíc velmi husté a kompaktní, což opět poukazuje na velkou tělesnou hmotnost. Nebývalé rozměry Peruceta jsou podle vedoucího týmu paleontologa Giovanniho Bianucciho z univerzity v Pise výsledkem evoluční adaptace na život v mělkých pobřežních vodách, kde relativně těžká kostra sloužila částečně jako balastní zátěž k udržení stability. „Extrémní kosterní hmota Peruceta naznačuje, že evoluce může vytvářet organismy s vlastnostmi, které přesahují naši představivost,“ komentoval nález Bianucci.

Obří mrchožrout?

Kostra byla objevena na rozsáhlém paleontologickém nalezišti v údolí Ica nacházejícím se dnes asi 60 kilometrů od pobřeží Tichého oceánu. Stáří naleziště vědci datují začátkem nejmladší geologické éry kenozoika, která začala po velkém vymírání druhů před 66 miliony let. Práce zde začaly už v roce 2006 a bylo při nich objeveno velké množství kosterních pozůstatků různých živočichů včetně čtyřnohého předchůdce dnešních velryb Perucetus pacificus, který se sice s obtížemi, ale přesto dokázal pohybovat i po souši.

Přečtěte si také: Sloni o velikosti psů a nadvláda plazů? Profesorka přiblížila, jak oteplování promění zvířata

Vědci také vyslovili tři hypotézy o stravovacích návycích gigantické velryby. V principu mohla podobně jako třeba dnešní býložravé sirény (Sirenia) „spásat“ rostliny u dna. Další možností je „luxování“ malých měkkýšů a korýšů z písku v pobřežních oblastech po vzoru plejtvákovce šedého. Nakonec mohl vlnící se gigant být mrchožroutem a živit se mrtvolami obratlovců.

Zdroj: CNN, Nature