26. listopadu 2023 06:00

Největší sršeň světa je nelítostnou vražedkyní. Podívejte se, jak ji vytrestají včelí bojovnice

Do divočiny: Korea (2) - Válka včel a sršňů

Pro člověka je nepříjemné, když mu do bytu vletí sršeň obecná, pro včely je mnohem nepříjemnější, když na jejich kolonii dostane zálusk sršeň mandarínská. Včely si ale v bitvě umí poradit.

Sršeň obecná (Vespa crabro) je největší blanokřídlý hmyz v Česku, ale kam se hrabe na sršeň mandarínskou (Vespa mandarinia), která může být až dvojnásobně větší a dosáhnout rozpětí křídel až 7,6 cm. Není divu, že je označována za největší na světě.

Uvařena zaživa

V pořadu Do divočiny: Korea na Prima ZOOM uvidíte skupinu sršní mandarínských, která dostane zálusk na nově objevenou včelí kolonii. Útok sršní na včelí základnu má svá pravidla. Nejprve musí sršní průzkumník pomocí chemických signálů informovat další jedince v hnízdě o nalezených včelách. Schyluje se k boji na život a na smrt, k boji, kde nic není předem rozhodnuto. Jediné, co je jasné, je velikostní převaha útočníků a převaha početní bránících se včel.

Skupina vezme kolonii útokem a zpočátku s ní nemá nijak těžkou práci. Sršně mají tvrdý krunýř, jímž včelí žihadlo neprorazí, zároveň je mnohem větší sršně snadno likvidují. Včelstvo má ale tajnou zbraň – hromadně se vrhnou na sršeň, vytvoří kolem ní neprostupný obal a začnou vibrovat, čímž stále zvyšují teplotu. Sršeň se v takovém chumlu nakonec uvaří.

Čtěte také: Agresivní sršeň, která napadá lidi, se poprvé objevila v Česku. Zaznamenali ji v Plzni

Ostatně včely strážkyně dokážou díky koordinovanému útoku navýšit teplotu až na 46 stupňů Celsia, což je pro sršeň mandarínskou skutečné peklo na Zemi, které nelze přežít. Včelám nahrává skutečnost, že v případě eusociálního hmyzu, ať už to jsou včely, nebo mravenci, jsou jednotlivé role přísně rozděleny. Ne každá včela je královna, zato mnoho včel zastává role strážkyň a bojovnic, které mají naprogramováno, že není důležitý život jedince, ale život celku. Je to dáno úzkou genetickou příbuzností, která vede k tomu, že jsou včely ochotné při ochraně hnízda zahynout. Takový osud čeká mnoho bránících se včel, pokud však zůstane část populace zachráněna, byla mise obranných šiků úspěšná.

Zdroje: Animal Diversity Web / Wildlife Trust / University of Florida

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom