Vědci oživili 100 milionů let staré bakterie. Možná je vyšlou kolonizovat Mars

Hluboko pod mořskou hladinou se nacházejí místa, která jsou v podstatě bez života, protože nemají žádné živiny. Je to dáno tím, že mořské proudění sice zajišťuje promíchávání a vzájemné „oživování“ vod, avšak existují oblasti, kde voda v podstatě neproudí a trvá až milion let, než se na dně pod tisíci metry vody nahromadí pouhý metr sedimentu.

Nyní se takový sediment podařilo japonským vědcům nabrat. Že vyvrtaný materiál bude na pozůstatky života extrémně chudý, to odborníci očekávali. Ostatně bakteriálních buněk bylo jen 100 až 3 000 na centimetr krychlový sedimentu. Co ale všechny zaskočilo, byl fakt, že po dávce živin se část z „mrtvých“ bakterií starých až 100 milionů let probrala k životu.

Bakterie starší než dinosauři

Následně se bakterie začaly houfně množit bez ohledu na skutečnost, že žily v době, kdy na Zemi pobíhali dinosauři a vzduchem plachtili ptakoještěři. Jejich pohřbení v sedimentu a pod vrstvou vody je uchránilo před „běžnými“ vlivy, jako jsou UV záření či přírodní pohromy. Podle závěrů studie nebyl problém ani s nedostatkem kyslíku, kterého bylo v usazeninách dostatek. Bakteriím scházela pouze výživa. Ano, i bakterie se potřebuje „nakrmit“, respektive získávat energii ke svému fungování.

Studie s názvem Aerobic microbial life persists in oxic marine sediment as old as 101.5 million years vyšla v prestižním magazínu Nature Communications a mimo jiné se v ní píše: „Většina z 6 986 jednotlivých buněk analyzovaných pomocí sekundární iontové hmotnostní spektrometrie (NanoSIMS) v nanometrickém měřítku aktivně začlenila izotopem značené substráty. Mnoho buněk rychle reagovalo na inkubační podmínky, zvýšilo celkový počet o 4 řády a absorbovalo značený uhlík a dusík do 68 dnů po inkubaci.“ Vědcům značené izotopy, které byly v probuzených a následně namnožených buňkách vidět, ukázaly, jak mohutně se bakterie probraly k životu.

Bakterie pro kolonizaci Marsu

U bakterií, které jsou schopné přežít v extrémních podmínkách, se přemýšlí i o vskutku nečekaném využití. Sinice skupiny Chroococcidiopsis jsou kupříkladu natolik odolné, že se o nich uvažuje jako o možných kolonizátorech Marsu. Konkrétně se mluví o druhu Chroococcidiopsis thermalis, který umí využívat nízkoenergetické fotony blízko infračerveného záření. Ostatně sinice (cyanobakterie) jsou nejhojnější skupinou bakterií na naší planetě a kolonizovaly ji již před 2,5 miliardami let.