Nejnižší místo souše leží v epicentru letitého konfliktu. Jeho název v sobě nese smrt

Začněme nejnižším bodem na souši, kterým je břeh Mrtvého moře. Nachází se přibližně 430 metrů pod úrovní mořské hladiny, alespoň podle informací amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Mrtvé moře se rozprostírá na pomezí Izraele, Palestiny a Jordánska, a vědět byste o něm měli, že ve skutečnosti žádným mořem není. Jde o velké slané jezero o délce 76 a šířce 18 kilometrů. Za své jméno pak vděčí mnichům, kteří si všimli, že extrémně slaná voda neumožňuje život běžným organismům, a k pojmenování moře tak už nebylo daleko.

Cestování a dobrodružství

Kontroverzní výstup na Mount Everest pobouřil Nepál. Britští vojáci si ho výrazně urychlili speciálním plynem

Hluboké Mrtvé moře

Pokud byste se ptali, jak se Mrtvé moře dostalo do takové hloubky, odpověď zní jednoduše: Velká příkopová propadlina. Právě zde se totiž Mrtvé moře nachází a za své umístění tak vděčí posunu africké a arabské litosférické desky. Obě se pohybují severním směrem, ale východní arabská deska se posouvá o něco rychleji. „Přibližně o pět milimetrů ročně,“ uvádí ve vyjádření Telavivské univerzity mořský geofyzik a ředitel Výzkumného centra Mrtvého moře Zvi Ben-Avraham.

Jedna z dřívějších teorií tvrdila, že Mrtvé moře vzniklo v důsledku esovitého ohybu zlomu. V místech, kde se zlom neklikatí, se desky o sebe jednoduše třou, ovšem pokud je ve zlomu výběžek či zakřivení, může dojít k vytvoření propadliny. To by mohlo vysvětlit extrémní hloubku Mrtvého moře, jenže i tato hypotéza naráží na jeden problém. Podle standartních modelů se takové propadliny protahují nejprve do délky a teprve poté do hloubky. Mrtvé moře je však spíše hluboké nežli dlouhé, když jeho sedimenty v jižní části sahají až do hloubky 15 kilometrů, zatímco šířka jezera v této oblasti činí pouhých deset kilometrů.

Vesmír

Lidstvo omylem dopravilo život na Měsíc. Náprava nebude snadná

Posunující se desky

Ben-Avraham proto přichází s alternativním vysvětlením, podle kterého může být Mrtvé moře propadlou pánví. Obě desky se od sebe pomalu vzdalovaly, ale z jejich okrajů se oddělil kus čedičové kůry, který se začal propadat zhruba před 4 miliony lety a výsledkem byla hlubší propadlina, jejíž horizontální rozměry zůstaly stejné. Rozhodnout se však, která z teorií je správná, není vůbec jednoduché. „Pohyby jsou extrémně pomalé a porozumět tomu, co se v reálném čase odehrává hluboko v zemské kůře, je velmi obtížné a nákladné,“ uzavírá Ben-Avraham.

Čtěte také: Záhadné zrychlení rotace Země: Červenec a srpen přinesou nejkratší dny za poslední roky

Až se vás ale někdo zeptá, jaký bod na Zemi je ten skutečně nejhlubší, pak se můžete vrátit k již zmíněnému Mariánskému příkopu, respektive k prohlubni Challenger, jejíž dno sahá do hloubky 11 034 metrů pod hladinu Tichého oceánu. Tento příkop vznikl na rozhraní dvou litosférických desek, kde se jedna podsouvá pod druhou. Konkrétně jde o Pacifickou desku, která je tlačena pod desku Filipínskou. A ano, jen pro pořádek, do téhle slanou vodou naplněné díry by se vešel celý Mount Everest i se Sněžkou, a i tak by ani kousek nevyčníval nad hladinu.

Zdroj: Live Science, NOAA, TAU

Video, které jste mohli minout: Největší inspirace Vetřelce v akci: Podívejte se, jak larva uloví kořist dlouhou vystřelující čelistí