Nejjedovatější žáby světa zabíjejí na potkání. Protijed neexistuje, lidé s nimi mají velké plány
Pralesničky, známé také jako šípové žáby, zdánlivě porušují jedno ze základních pravidel přežití, kterým je umění maskovat se. Pestré barvy, které vystavují na odiv, slouží jako varovný signál. Jejich kůže totiž vylučuje prudký jed, který amazonští indiáni používali k lovu zvířat.
Malé jedovaté žabky o velikosti 20-40 mm se řadí k rodům Phyllobates a Dendrobates. „Tajemství spočívá v tom, že žáby se živí hmyzem, který se zase živí jedovatými rostlinami,“ vysvětlují tvůrci dokumentu Neobyčejné ekosystémy na Prima ZOOM. Toxiny se ukládají v jedových žlázách v kůži žab, odkud je možné je získat výluhem.
Přečtěte si také: Nejjedovatější rostliny v Česku vás zabijí i do hodiny. Stačí pár bobulí, na některé nesmíte ani sáhnout
Nejsilnějším jedem šípových žab je alkaloid batrachotoxin, který je 200krát silnější než morfium. V těle oběti zastavuje přenos signálů nervových buněk na svaly a ty pak zůstávají v trvale sevřeném stavu. Výsledkem je zástava dýchání a selhání srdeční činnosti. Jed, proti němuž neexistuje protijed, je nicméně předmětem lékařského výzkumu – odborníci se z něj snaží vyvinout svalové relaxanty, stimulanty srdce a anestetika.
Pozor, mám v sobě jed
Varovné zbarvení je v přírodě poměrně časté. Predátor si výraznou barvu spojí s nepříjemnou chutí a po jednom nebo více takových zážitcích „nechutný“ druh rozpozná a nezaútočí na něj. Aposematické (výstražné) zbarvení obvykle zahrnuje červenou, oranžovou nebo žlutou barvu.
Někteří živočichové mají jasné zbarvení, které ale s toxicitou nekoreluje. Pravděpodobně tak napodobují druhy, u nichž je barva skutečně varovným signálem.
Zdroj: Smithsonian’s National Zoo & Conservation Biology Institute, IFAW
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
