Těšení na Vánoce vám zpříjemní Naše příroda 6/25

6 Zobrazit galerii

Malby ukryté v podkrkonošských melafyrech

6 Zobrazit galerii

Pojďte si s námi zpříjemnit adventní čas již šestým letošním výletem do přírody nad stránkami oblíbeného časopisu. Nakoukneme společně do života dalších invazních živočichů (jedni z nich na nás juknou hned z titulní strany) či do života v rybnících, prohlédneme si jaspisy a acháty, kterými uzavřeme seriál o drahokamech, projdeme se zamrzlým údolím řeky Bystřice, pobaví nás čapí punkáči a samozřejmě, jak je v posledním čísle každého roku již tradicí, pokocháme se vítěznými snímky fotosoutěže – jsou opět úžasné. Přejeme poučné čtení a těšíme se na shledanou v příštím roce.

Obsah čísla 6/25

Zaostřeno na vetřelce – terestričtí savci / Alena Říhová

Ty české rybníky jsou stříbro slité – 2. část / Hana a Vladimír Motyčkovi

Noční motýli v Česku – 5 nejzajímavějších druhů / Zdeněk Jagielski

Zamrzlým údolím Bystřice / Martin Janoška

Čapí punkáči / Tomáš Grim

Jaspisy a acháty: malby ukryté v podkrkonošských melafyrech / Lukáš Zahradníček

Rozmanité „střechy“ České tabule / Jan Vítek

Přírodovědná abeceda – E / Monika Tošenovská

Vyhodnocení fotosoutěže

Zaostřeno na vetřelce – terestričtí savci

V tomto díle invazního seriálu se zaměříme na vybrané druhy nepůvodních suchozemských savců, jejichž jména dnes rezonují nejen mezi ochranáři přírody – a to na jelena siku a mývala severního. Zmíníme ale i daňka či psíka mývalovitého…

Mýval severní Zdroj: Jaromír Zumr

Zamrzlým údolím Bystřice

Bystřice je jednou z řek, které odvodňují náhorní pláně Nízkého Jeseníku. Pramení nedaleko nejvyšší hory Slunečná (800 m), teče na jih a postupně se zařezává do krajiny, meandruje a vytváří hluboké údolí se strmými zalesněnými a skalnatými svahy. Jakmile Bystřice opustí Nízký Jeseník a octne se v hanácké rovině, stáčí svůj tok na západ a po 56 km se vlévá přímo v centru Olomouce z levé strany do Moravy. Putování podél řeky ať už pěšky, nebo na kole je pro Olomoučáky oblíbenou výletní destinací, přespolní však tuto oblast příliš neznají.

Bystřice Zdroj: Martin Janoška

Jaspisy a acháty: malby ukryté v podkrkonošských melafyrech

Vznik hornin z období permu souvisí s rozsáhlými horotvornými procesy a následnou vulkanickou aktivitou. Abychom porozuměli jejich původu, musíme se vrátit o více než 300 milionů let zpět, kdy se území dnešní České republiky nacházelo poblíž rovníku. V této době došlo ke střetu dvou obřích pevninských celků — jižní Gondwany a severní Laurussie. Výsledkem bylo mohutné vrásnění, které dalo vzniknout rozsáhlému variskému pohoří. Jeho pozůstatkem je dnešní Český masiv. Po těchto dramatických událostech se začaly formovat mezihorské pánve, ohraničené zlomy. Jednou z nich byla i pánev Podkrkonošská, do níž se z okolních hor rychle ukládal klastický materiál. Později, přibližně před 260 miliony let, se oblast stala dějištěm intenzivní sopečné činnosti. Z hlubin Země se vyvalily obrovské proudy lávy bohaté na plyny. Vznikly tak horniny známé jako melafyry, někdy označované jako mandlovce. Tyto lávové výlevy utuhly v rámci Podkrkonošské pánve a byly následně

deformovány tektonickými pohyby, které pokračovaly i po skončení vulkanické aktivity.