První letošní číslo Naší přírody je tu

Měkkýši - Plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis)

Hraniční tok Jizery na Velké Jizerské louce

Zima ještě zdaleka neřekla poslední slovo, ale příroda už se pomalu dává do pohybu. První letošní číslo Naší přírody vás vezme k rybníkům – tentokrát na jejich dno, k mokřadům, ale také do lesů, kde se ozývají první námluvy divočáků. Z „vetřelců“ si posvítíme na plazy a obojživelníky, na výlet se vydáme k Jizeře, na Manětínsko, za sluňáky k Rohozecké hornatině či na Klepec a pokocháme se i netradičními fotkami hub. Tak se pohodlně usaďte, listujte a nechte se naladit na nový přírodovědný rok.

Obsah čísla 1/26

Ty české rybníky jsou stříbro slité – 3. část / Hana a Vladimír Motyčkovi

Zaostřeno na vetřelce – plazi a obojživelníci / Alena Říhová

Čas námluv divočáků / Ivan Kňaze

Při březích horské a podhorské Jizery / Jan Vítek

Stolové hory Manětínska / Martin Janoška

Za hřejivými sluňáky / Jakub Hloušek

Klepec / Martin Kohoutek

Ze života mufloní zvěře / Jaromír Zumr

Rostliny kvetoucí časně zjara / Denisa Mikešová

Když les připomíná sci-fi / David Jeřábek

Ohlédnutí za první částí přírodovědné abecedy / Monika Tošenovská

Animace na téma SAVCI / Marek Velechovský

Mokřady Jablonné / Jan Korytář

Ohlédnutí za 11. ročníkem konference Naše příroda / Jan Moravec

Ty české rybníky jsou stříbro slité – 3. část

Život na dně si mnozí z nás dovedou díky ekonomické situaci docela dobře představit. Ale dnes se nebudeme věnovat ani národnímu hospodářství, ani sociálním dopadům nezaměstnanosti, ale živočichům, kteří jsou na rozdíl od lidí k životu na dně dokonale přizpůsobeni. Jedná se o organismy žijící na dně vodních nádrží, tedy i rybníků a vodních toků. Hydrobiologové toto prostředí souhrnně označují jako bentál, což je část vodního biotopu zahrnující povrch dna a obyvatelnou část jeho sedimentů a k tomu ještě povrchy dalších objektů spojených se dnem, ať neživých (balvany, kusy dřev, technická zařízení rybníka), nebo živých, zejména rostlin kořenujících ve dně, ale i živočichů na dně trvale žijících (např. měkkýšů). Organismy, které bentál obývají, se označují jako bentos.

Měkkýši - Plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) Zdroj: Hana a Vladimír Motyčkovi, Časopis Naše příroda

Při březích horské a podhorské Jizery

Jizera, největší pravostranný přítok Labe na našem území, se vyznačuje spoustou zajímavých míst, která stojí za bližší poznání v každém ročním období. Platí to i pro půvabná, mnohde snad i poněkud tajemná zákoutí provázející horní tok říčky. Zatímco v zimě patří sněhové pláně kolem pramenné bystřiny v lůně Jizerských hor k oblíbeným běžkařským terénům, do hlubokého a místy i značně členitého údolí Jizery v přilehlém podhůří je vhodnější vydat se pěšky.

Hraniční tok Jizery na Velké Jizerské louce Zdroj: Časopis Naše příroda, Jan Vítek

Ze života mufloní zvěře

Donedávna se soudilo, že muflon pochází z ostrovů Korsika, Sardinie a Kypr a že ve čtvrtohorách obýval velkou část Evropy. Nové zoologické výzkumy však ukazují, že jde spíše o zdivočelou formu domácích ovcí z Malé Asie, které se do oblasti Středomoří dostaly už ve starověku. Dnes patří muflon mezi oblíbené druhy lovné zvěře a v Evropě se vyskytuje ostrůvkovitě na mnoha místech.