Naprosto nečekané: vědci objevili u Japonska neznámý druh velryby

O neznámém druhu velryby se v okolí ostrova Hokkaido mluví už dlouho, ale až doposud věda nebyla schopná jeho existenci potvrdit. Místní této velrybě říkali Kurotsuchikujira, vědci jí dali nyní jméno Berardius minimus (B. minimus) – česky se nejspíš bude jmenovat vorvaňovec nejmenší.

Vorvaňovci, mezi něž nově popsaný tvor patří, jsou jedni z nejzáhadnějších savců na Zemi. Přes své značné rozměry o nich víme jen málo – většinu života stráví v hlubinách oceánů, odkud se vynořují jen k nadechnutí. A protože mají opravdu velkou kapacitu plic, stráví v prostředí, kde se dají pozorovat jen minimum času.

A tak byl i výzkum neznámého druhu velmi netypický, probíhal vlastně jako skládání puzzle. Mořští biologové z hokkaidské univerzity přispěli nálezem šesti mrtvých těl v různém stupni rozkladu, z nich bylo potřeba rekonstruovat, co všechno je na tomto tvoru unikátní – tato práce připomínala spíše práci paleontologů, kteří zkoumají dinosaury jen z několika úlomků jejich kostí.

Nově popsaní vorvaňovci jsou si velmi podobní s jejich blízkými příbuznými, vorvaňovci velkými. Současně se od nich ale v mnohém liší, což dokládá, že se vydali jinými klikatými cestičkami evoluce: mají jiné poměry těla, odlišnou barvu ale především menší rozměry.

„Hned na první pohled jsme viděli ty rozdíly – menší tělo, protáhlejší trup, kratší hlavu a temnější barvu,“ vysvětluje Tadasu Yamada, který se se na fascinujícím objevu podílel.

Předpoklady o odlišnosti nyní potvrdil i detailní morfologický průzkum – tedy v podstatě pitvání, měření a mikroskopování. Vědci výsledky popsali v odborném časopise Scientific Reports. Rozměry jsou u nově objeveného druhu opravdu podstatně menší: 6,5 metru proti 10 metrům. Podstatné rozdíly prokázaly také analýzy DNA.

Podmořská záhada

Mnoho je ale stále záhadného: vědci například ještě nemohli studovat dospělou samici, takový exemplář se jim zatím pod skalpely nedostal. A neví také nic o tom, jak se tento vorvaňovec liší od svých příbuzných způsobem života.

Menší rozměry těla by sice naznačovaly, že se může potápět do menších hloubek, kde loví menší kořist, ale u takových extremofilů (neboli tvorů vyhledávajících extrémní podmínky) je těžké podle japonských vědců říci cokoliv s jistotou.

Text: Martin Kolář