Na tyhle kytky pozor! Jsou běžné, a přitom zabíjejí

Škumpa orobincová

Kytičky, rostlinky, barvičky, zeleň. Samá nádhera. Jenže to má háček: spousta rostlinek vás může zabít, jen to fikne.

Pokud si myslíte, že se nebezpečné rostliny najdou jen kdesi v tropických pralesích, můžete být z následujícího přehledu dost konsternovaní. Zabít vás totiž mohou i stromy či květiny, které se běžně najdou v našich zeměpisných šířkách...

Příkladmo takový oleandr. Tento okrasný keř se řadí mezi nejjedovatější rostliny na světě. Otrávit se můžete nejen konzumací jeho listů (stačí prý dva), ale třeba i medem, na který si včely nasbíraly pyl právě na oleandru. Látky oleandrin a neriin, které se v této půvabné rostlině nacházejí, vám mohou přivodit celou řadu obtíží od zvracení a průjmu přes horečku po křeče a srdeční arytmii. A pozor hlavně na děti, ty prý na onen svět pošle i sežvýkání pouhého jednoho lístku.

Oleandr. Foto: Wikimedia Commons

Běžná rostlina jménem skočec obecný se používá k získávání ricinového oleje. Ten je známý blahodárným vlivem na zažívání i na kožní problémy – má to ale jedno velké ale. Olej se totiž musí upravit, aby se zbavil látky, jež mu dala jméno: ricinu. Ricin je prudce jedovatý a poškozuje játra, ledviny a slezinu. Zabíjí obvykle do týdne, a děti zabije i pouhých tři až pět tobolek této "pochoutky" (dospělí musí sníst asi 4x víc).

Skočec. Foto: Wikimedia Commons

Pěkně nebezpeční umějí být i příbuzní mrkve, bolehlav plamatý a rozpuk jízlivý. O tom, že bolehlav v antice pomáhal (nejen) myslitelům na onen svět jste možná slyšeli – proto byste měli vědět, že se občas vyskytuje i v Česku. Nesmíte k němu moc intenzivně čichat (i tak se můžete přiotrávit), a splést si kořen bolehlavu s mrkví, to je prakticky poukázka na kremaci. Účinná látka koniin paralyzuje svaly a dech, a tak postižený umírá na udušení za plného vědomí.

Bolehlav. Foto: Wikimedia Commons

Rozpuk jízlivý mate případné konzumenty ještě lépe, protože dokonce voní podobně jako jeho příbuzná petržel. Dítě přitom zabije už konzumace dvou gramů tohoto kořene, nebezpečné jsou ale i listy (které je rovněž možné zaměnit za petrželové či celerové). Křeče a srdeční selhávání přitom při silnější otravě nedokážou zastavit ani lékaři se špičkovým vybavením.

Rozpuk. Foto: Wikimedia Commons

V Kolumbii se přemnožili hroši. Může za to drogový baron

Co ten titulní obrázek? Podle extrémně jedovaté rostliny škumpy orobincové byla pojmenována komiksová postava Poison Ivy - mohli jste ji vidět třeba ve filmu Batman a Robin, kde ji hrála Uma Thurman. Nebezpečný je i běžný keř lýkovec jedovatý. Lehkou otravu si můžete přivodit i tím, když budete příliš intenzivně očichávat jeho omamně vonící růžové květy. Ještě hůře dopadnete, pokud necháte části rostliny působit na pokožku nebo je dokonce požijete.

Otrava vám mimo jiné poničí sliznice a ledviny, a samozřejmě při těžším průběhu vás může i zabít. Dobrá zpráva je, že například bobule lýkovce jen tak nesezobnete, protože jsou odporně hořké – a aby vás zabily, museli byste tu hnusnou chuť přemoci tak asi u deseti kousků.

Lýkovec. Foto: Wikimedia Commons

O nebezpečnosti rulíku zlomocného se ví víc, už ve škole nás před ním varovali: Nesplést s borůvkou, černé bobule v lese nezobat! Dítě totiž může zabít už pozření tří kuliček, dospělého pak zhruba trojnásobek. Bez rizika není ale ani konzumace kozích produktů, pokud se přežvýkavec napásl rulíku. A pokud opravdu chcete vědět, co takový rulík (respektive v něm obsažené alkaloidy v čele s L-hyoscyaminem) způsobí, máte to mít: delirium, halucinace, zamlžené vidění, tachykardie, ztráta rovnováhy, bolesti hlavy, vyrážka, křeče a podobně.

Rulík. Foto: Wikimedia Commons

Durman obecný neboli panenská okurka je taky pěkně nebezpečný, i když trochu jinak. Pokud se jím otrávíte, čeká vás delirium, při němž zažijete nejen vážné halucinace, ale můžete být také agresivní, mít pocity hrůzy, vaše tělo se může přehřívat, protože se naruší funkce pocení, a podobně. Durman vás tak nezabije přímo, ale můžete se ve stavu, jejž "absolventi" přirovnávají k prožití obrazů Hieronyma Bosche, totálně vyčerpat nebo smrtelně zranit.

Durman. Foto: Wikimedia Commons

Deštné pralesy vymírají. Můžeme za to my

Rovněž o rizikovosti tisu červeného jste nejspíše slyšeli. Běžný keř či strom má krásně červené plody, ze kterých se dětem báječně "vaří" a "peče"... konzumovat tyto kulinářské výtvory se ovšem nedoporučuje. A to i přesto, že samotný zralý červený plod by jedovatý být neměl – obsahuje ale semeno, a to když rozkousnete, tak se účinek jedu rychle dostaví: zpomalí srdeční tep až k nule. Kromě toho jsou jedovaté i další části tisu: jsou známy případy otravy čajem z jeho jehličí či ze semen.

Tis. Foto: Wikimedia Commons

O dieffenbachii, běžné dekoraci českých domácností, asi víte, že je to rostlina jedovatá. Děti a domácí zvířata by se k ní vůbec neměly dostat, protože jim při případném sežvýkání listu oteče krk a mohou se udusit. Dobrá zpráva nicméně je, že se to obvykle nestává a potíže způsobené dieffenbachií většinou zaženou běžné léky.

Dieffenbachie. Foto: Wikimedia Commons