Meteority bombardují Zemi znepokojivě často, ukázal výzkum kráterů

Kráter Wolfe Creek

Jedním z nich je australský kráter Wolfe Creek. Leží ve Větší písečné poušti, která se nachází v západní části tohoto kontinentu. Měří napříč přesně 892 metrů a zřejmě vznikl po dopadu vesmírného tělesa velkého asi jako dům.

Zajímavé je, že jde o jeden z mála kráterů na Zemi, kde se dochovaly úlomky meteoritu, jehož dopadem kráter vznikl. To naznačuje, že kráter je relativně mladý – příroda ještě neměla čas tyto fragmenty zničit. Odhaduje se, že ke katastrofické události došlo zřejmě před asi 300 tisíci lety, což je geologického hlediska v podstatě současnost.

Co prozradil kráter

Nyní ale kráter a úlomky v něm prozkoumali vědci znovu a ukázalo se, že starší datace je nespolehlivá; s největší pravděpodobností totiž kráter vznikl mnohem dříve – už před 120 tisíci roky. Výzkum vedl profesor Tim Barrows, který výsledky popsal v odborném časopisu Meteoritics & Planetary Science.

„Tento kráter se nachází ve zvláštní situaci, kdy můžeme na určení jeho stáří použít dvě techniky,“ popsal vědec, kde je problém. „Dopad meteoritu zvedl a obrátil vrstvu kamení, která byla do té doby chráněná před kosmickým zářením. Ale tlaková vlna také změnila vítr v okolí a umožnila vznik úplně nových písečných dun.“

Výzkum a jeho výsledky jsou mimořádně důležité. O řadě kráterů totiž vůbec nevíme, respektive nedokážeme je zkoumat – z povahy Země totiž vyplývá, že více než dvě třetiny jsou ukryté na dně oceánů a moří – anebo se skrývají pod ledovci. A proto se vědcům jen velmi špatně zjišťuje, jaké je průměrné stáří kráterů. Z toho by totiž mohli zjistit, jaká je průměrná frekvence dopadů těchto velkých a ničivých těles na naši planetu.

Špatné zprávy

Z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že meteorit tak velký, aby nějak naší planetě ublížil (tedy, aby v ní zanechal velký kráter), dopadne do Austrálie každých 17 tisíc let. A z toho vyplývá, že na jakékoliv místo na Zemi může tak velké těleso dopadnout každých 180 let. A protože posledních 180 let známe velmi dobře, víme, že se nic podobného nestalo – ani exploze tunguského ani čeljabinského meteoritu neměly ani zdaleka takovou sílu, oba navíc vybuchly už při průletu atmosférou.

A z toho vyplývá jediné: dopad ničivého meteoritu, který po sobě zanechá kilometrový kráter, je z hlediska statistiky v nejbližší době nevyhnutelný…

Text: Martin Kolář