13. listopadu 2023 06:00
Adam Vala

Pod ledem Antarktidy je starobylá krajina. Skrývala se 14 milionů let a víme o ní méně než o Marsu

Dávná říční údolí a náhorní plošiny vznikly pravděpodobně při rozpadu superkontinentu Gondwana, ledovec z nich nemusel nikdy zcela ustoupit

Nová studie satelitních dat a radarových snímků, publikovaná v časopise Nature Communications, odhalila starobylou krajinu, která zůstávala skrytá pod východoantarktickým ledovým příkrovem nejméně 14 milionů let. Podle vědců svědčí zachování této prastaré scenérie o tom, že příkrov zůstává po celé věky relativně neměnný, avšak tato stabilita by mohla být brzy ohrožena bezprecedentním nárůstem globálních teplot.

Mohlo by vás zajímat: Současné ledovce mají důkazy o počasí v minulosti

Autoři studie z Durhamské univerzity ve Velké Británii použili satelitní data k identifikaci vrás na povrchu ledového příkrovu, které poskytují vodítko k určení povahy terénu pod ním. Pomocí radioelektrických sond pak mohli zobrazit krajinu dnes stále ještě pokrytou ledem na ploše větší než 12 000 kilometrů čtverečních. „Krajina pod východoantarktickým ledovým příkrovem je méně známá než povrch Marsu,“ vysvětlil autor studie profesor Stewart Jamieson ve svém prohlášení. „A to je problém, protože tato krajina řídí způsob, jakým led v Antarktidě proudí a jak bude reagovat na současné i budoucí změny klimatu,“ doplnil Jamieson.

Analýzou dat vědci identifikovali tři bloky vyvýšenin, které jsou odděleny hlubokými údolími ve tvaru písmene U. Jamiesonův tým se domnívá, že nevznikly erozí navázanou na ledovcový příkrov, ale byly vytvořeny řekami ještě před tím, než celou oblast pokryl led. Pokud je tato úvaha správná, znamenalo by to, že ledovec neměl příliš velký vliv na formování této krajiny, a ačkoliv mohla část ledového příkrovu v minulosti během teplejších období ustoupit, podmínky na tomto místě se pravděpodobně příliš nezměnily.

Autoři studie vysvětlují, že krajina byla zakonzervována ledem nejméně 14 milionů let. Během tohoto období se nejvíce oteplilo přibližně před třemi miliony let, v teplém období středního piacenzu. Přesto nejspolehlivější modely ledovce naznačují, že příkrov neustoupil tak daleko, jak se mohlo jevit z předchozích modelů. To je povzbudivé i pro naši společnost v souvislosti s projekcemi zvyšování průměrné teploty na Zemi, jasno ale podle Jamiesona budeme mít až někdy kolem roku 2100, kdy by podmínky vyvolané pokračujícím spalováním fosilních paliv mohly začít připomínat zmiňované teplé období středního piacenzu.

Zdroj: Nature Communications, IFL Science

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom